Logo Historydraft
null

Hamídovské masakry

Součást příběhuOsmanská říšeZobrazit v příběhu ›

čas: 1894

Místo: Osmanská říše

podrobnosti: V letech 1894 až 1896 bylo v rámci událostí známých jako hamídovské masakry zabito 100 000 až 300 000 Arménů žijících po celé říši.

Může obsahovat chyby.

Přibližné řazení. Některé události se mohou zdát mimo pořadí, protože u mnoha je znám pouze rok, ale obvykle spadají do stejného období.

Související

Blízko

Zara
Zara-Dětská práce
ne srp 7, 2016 - Turecko
Armenian Genocide
Arménská genocida-Dočasný zákon o vyvlastnění a konfiskaci
po zář 13, 1915 - Turecko (tehdy Osmanská říše)
disasters
Katastrofy s nejvyšším počtem obětí-Zemětřesení v Erzurumu 1983
ne říj 30, 1983 at 04:12:00 dop. - Turecko
Kingdom of Pergamon
Pergamské království-Pergamské království se stalo římskou provincií Asie
131 př. n. l. - Malá Asie
Úmrtí Ahmeda II.
Úmrtí Ahmeda II.
ne úno 6, 1695 - Turecko
Ottoman Empire Coat of arms
Osmanská říše-Osmanské interregnum
út čvc 20, 1402 - Anatolie a Balkán
Zara
Zara-Nezaplacené mzdy
lis, 2017 - Turecko
Assyrian Empire
Asýrie-Salmanassar I. dobyl osm království ve střední Anatolii
1274 př. n. l. - Střední Anatolie
Smrt Murada II.
Smrt Murada II.
po úno 3, 1451 - Turecko
Napoleon Bonaparte
Napoleon-Osmanský císař Selim III. uznal Napoleona císařem
úno, 1806 - Osmanská říše (dnes Turecko)
Aureus of Augustus, the first Roman Emperor
Římské impérium-Macrinus zemřel
po čvn 8, 218 - Kappadokie (dnešní Turecko)
Yersinia pestis
Mor-Mor dorazil do Konstantinopole
542 - Turecko
Certosa di Pavia
Hunové-Saragurové porazili Akaciry
463 - Turecko
Ottoman Empire Coat of arms
Osmanská říše-Anatolské bejliky
1250. léta - Turecko
kroger-building
Kroger-Kroger otevřel svůj druhý Fresh Eats
čt čvn 1, 2017 - Turecko
disasters
Katastrofy s nejvyšším počtem obětí-Zemětřesení v Antiochii roku 458
zář, 458 - Byzantská říše (dnes Turecko)
disasters
Katastrofy s nejvyšším počtem obětí-Zemětřesení v Antiochii roku 526
kvě, 526 - Byzantská říše (dnes Turecko)
disasters
Katastrofy s nejvyšším počtem obětí-Zemětřesení v Antiochii roku 342
342 - Římská říše (nyní Turecko)
Armenian Genocide
Arménská genocida-Vypukla první balkánská válka a skončila porážkou Osmanské říše
1912 - Turecko (tehdy Osmanská říše)
Hittites
Chetité-Zalpuwa poprvé zaútočila na Kaneš pod vedením Uhny
1833 př. n. l. - Současná provincie Kayseri, Turecko
Portrait d'Ibrahim Pacha
Ibráhím Paša Egyptský-Ibráhímovy síly zvítězily a zajaly velkovezíra
st pro 21, 1831 - Turecko
Armenian Genocide
Arménská genocida-Tři pašové uprchli z Osmanské říše
so lis 2, 1918 - Turecko (tehdy Osmanská říše)
Ottoman Empire Coat of arms
Osmanská říše-Arménská genocida
1915 - Osmanská říše

1894

The Second Boer War
Druhá búrská válka-Britské imperiální zájmy byly znepokojeny
1894 - Jihoafrická republika
Marie Curie
Marie Curie-Marie získala druhý titul
1894 - Paříž, Francie
Marie Curie
Marie Curie-Skłodowska se vrátila do Varšavy
1894 - Varšava, Kongresové Polsko, Ruské impérium (nyní Polsko)
Nanjing Road during Xinhai Revolution
Sinchajská revoluce-Sing-čung-chuej (Společnost pro obrodu Číny)
1894 - Honolulu, Havaj, USA
Nikola Tesla
Nikola Tesla-Rentgenové záření
1894 - USA
Yersinia pestis
Mor-Mor se šíří do provincie Kuang-tung
1894 - Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Atentát na Kim Ok-gjuna
st bře 28, 1894 - Šanghaj, Čína
Mohandas Karamchand Gandhi Image
Mohandas Karamchand Gándhí-Případ Abdulláh uzavřen
kvě, 1894 - Jihoafrická republika
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Porušení Tchien-ťinské úmluvy
po čvn 4, 1894 - Korea
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Vyslání čínských vojáků
st čvn 6, 1894 - Korea
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Japonská reakce
so čvn 9, 1894 - Soul, Jižní Korea
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Konec povstání Tonghak
ne čvn 10, 1894 - Korea
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Diskuse o budoucím statusu Koreje
so čvn 16, 1894 - Japonsko
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Další japonské jednotky dorazily do Koreje
pá čvn 22, 1894 - Korea
King Edward VIII
Eduard VIII.-Narození
so čvn 23, 1894 - White Lodge, Richmond Park, Londýn, Anglie, Spojené království
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Nahrazení stávající korejské vlády členy pro-japonské frakce
po čvn 25, 1894 - Soul, Jižní Korea
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Japonské návrhy reforem
út čvn 26, 1894 - Korea
King Edward VIII
Eduard VIII.-Křest
ne čvc 15, 1894 - Zelený salon ve White Lodge, Londýn, Anglie, Spojené království
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Založení japonského Spojeného loďstva
čt čvc 19, 1894 - Japonsko
W. E. B. Du Bois
W. E. B. Du Bois-Du Bois přijal učitelské místo na Wilberforce University
1894 - Wilberforce University, Ohio, USA
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Obsazení Soulu
po čvc 23, 1894 - Soul, Jižní Korea
Labor Day
Svátek práce-Kanadský premiér John Thompson a jeho vláda ustanovili Svátek práce, který se má konat v září
po čvc 23, 1894 - Kanada
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Bitva u Pungdo
st čvc 25, 1894 - Asan, Korea (nyní Jižní Korea)
Korean War Image
Korejská válka-První čínsko-japonská válka
st čvc 25, 1894 - Korea
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Bitva u Seonghwanu
so čvc 28, 1894 at 07:30:00 dop. - Asan, Korea (nyní Jižní Korea)
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Válka byla oficiálně vyhlášena
st srp 1, 1894 - Čína
Stalin's Image
Josif Stalin-Škola
srp, 1894 - Gori, Tifliská gubernie, Kavkazské místodržitelství, Ruské impérium (nyní Gruzie)
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Čínské síly ustoupily do severního města Pchjongjang
so srp 4, 1894 - Pchjongjang, Korea (nyní Severní Korea)
Chichen Itza piramid in México
Chichén Itzá-Koupě Hacienda Chichén
1894 - Yucatán, Mexiko
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Přeprava vojsk do Dalianu
st zář 12, 1894 - Ta-lien, Liao-ning, Čína
disasters
Katastrofy s nejvyšším počtem obětí-Velký požár v Hinckley
zář, 1894 - Minnesota, Spojené státy americké
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Příjezd poblíž poloostrova Šan-tung
čt zář 13, 1894 - Šan-tung, Čína
Gustav Stresemann
Gustav Stresemann-Rané vzdělání
1894 - Berlín, Německé císařství (dnešní Německo)
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Bitva o Pchjongjang
so zář 15, 1894 - Pchjongjang, Korea (nyní Severní Korea)
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Admirál Ting (čínská flotila) se rozhodl vrátit do Ta-lienu
so zář 15, 1894 - Ta-lien, Liao-ning, Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Admirál Ting se rozhodl přesunout naloděné vojáky k řece Jalu
ne zář 16, 1894 - ústí řeky Jalu
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Bitva u řeky Jalu
po zář 17, 1894 - ústí řeky Jalu
 Dahomey Amazons
Dahomejské Amazonky-Mnoho mrtvých v Dahome po druhé francouzsko-dahomejské válce
so říj 6, 1894 - Benin
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Japonci postoupili směrem k Mandžusku
st říj 10, 1894 - Mandžusko
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Japonci překročili řeku Jalu
st říj 24, 1894 - řeka Jalu
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Japonci se vylodili na pobřeží poloostrova Liao-tung
st říj 24, 1894 - poloostrov Liao-tung, Liao-ning, Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Útok na předsunutou základnu Chu-šan
čt říj 25, 1894 at 07:00:00 odp. - Chu-šan, Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Dobytí Ťin-čou
út lis 6, 1894 - Ťin-čou, Liao-ning, Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Masakr v Port Arthuru
út lis 20, 1894 - Obvod Lü-šun-kchou, Ta-lien, Liao-ning, Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Dobytí města Lü-šun-kchou
st lis 21, 1894 - Obvod Lü-šun-kchou, Ta-lien, Liao-ning, Čína
First Sino-Japanese War Image
První čínsko-japonská válka-Kaj-pching (dnešní Kao-čou) padl do rukou Japonců
po pro 10, 1894 - Kaj-čou, Jing-kchou, Liao-ning, Čína