Slovinské síly TO obsazují zařízení JLA
Došlo k dalším potyčkám, při nichž síly slovinské TO obsadily zařízení JLA v Nové vsi, jižně od Lublaně.
Zkontrolujte nejpamátnější události 1 July 1991 n. l..
Došlo k dalším potyčkám, při nichž síly slovinské TO obsadily zařízení JLA v Nové vsi, jižně od Lublaně.
Sklad munice JLA v Črném Vrhu začal hořet a byl zničen masivní explozí, která poškodila velkou část města.
Slovinci úspěšně obsadili sklady v Pečovniku, Bukovžlaku a Zalošké Gorici a zmocnili se asi 70 nákladních vozů munice a výbušnin.
Kolona 306. lehkého protiletadlového dělostřeleckého pluku JLA ustoupila ze své nechráněné pozice u Medvedjeku a zamířila do Krakovského lesa (Krakovski gozd) poblíž chorvatských hranic. Narazila na zátaras u města Krško a byla obklíčena slovinskými silami, ale odmítla se vzdát, pravděpodobně v naději na pomoc vyprošťovací kolony.
Vedení JLA požádalo o povolení změnit tempo svých operací. Ministr obrany Veljko Kadijević informoval jugoslávskou vládu, že první plán JLA – omezená operace k zajištění slovinských hraničních přechodů – selhal a že je čas uvést do provozu záložní plán totální invaze a zavedení vojenské správy ve Slovinsku. >>Kolektivní předsednictvo (Jugoslávie) – v té době vedené srbským představitelem Borisavem Jovićem – odmítlo takovou operaci schválit. Náčelník generálního štábu JLA, generál Blagoje Adžić, byl rozzuřený a veřejně odsoudil „federální orgány, [které] nás neustále brzdily a požadovaly vyjednávání, zatímco oni [Slovinci] na nás útočili všemi prostředky“.
Nokia v 80. letech pomáhala při vývoji mobilního standardu GSM a vyvinula první síť GSM se společností Siemens, předchůdcem Nokia Siemens Network. První GSM hovor na světě uskutečnil finský premiér Harri Holkeri 1. července 1991 pomocí zařízení Nokia v síti na frekvenci 900 MHz, kterou vybudovala Nokia a provozovala společnost Radiolinja.
Došlo k dalším potyčkám, při nichž síly slovinské TO obsadily zařízení JLA v Nové vsi, jižně od Lublaně.
Sklad munice JLA v Črném Vrhu začal hořet a byl zničen masivní explozí, která poškodila velkou část města.
Slovinci úspěšně obsadili sklady v Pečovniku, Bukovžlaku a Zalošké Gorici a zmocnili se asi 70 nákladních vozů munice a výbušnin.
Kolona 306. lehkého protiletadlového dělostřeleckého pluku JLA ustoupila ze své nechráněné pozice u Medvedjeku a zamířila do Krakovského lesa (Krakovski gozd) poblíž chorvatských hranic. Narazila na zátaras u města Krško a byla obklíčena slovinskými silami, ale odmítla se vzdát, pravděpodobně v naději na pomoc vyprošťovací kolony.
Vedení JLA požádalo o povolení změnit tempo svých operací. Ministr obrany Veljko Kadijević informoval jugoslávskou vládu, že první plán JLA – omezená operace k zajištění slovinských hraničních přechodů – selhal a že je čas uvést do provozu záložní plán totální invaze a zavedení vojenské správy ve Slovinsku. >>Kolektivní předsednictvo (Jugoslávie) – v té době vedené srbským představitelem Borisavem Jovićem – odmítlo takovou operaci schválit. Náčelník generálního štábu JLA, generál Blagoje Adžić, byl rozzuřený a veřejně odsoudil „federální orgány, [které] nás neustále brzdily a požadovaly vyjednávání, zatímco oni [Slovinci] na nás útočili všemi prostředky“.
Nokia v 80. letech pomáhala při vývoji mobilního standardu GSM a vyvinula první síť GSM se společností Siemens, předchůdcem Nokia Siemens Network. První GSM hovor na světě uskutečnil finský premiér Harri Holkeri 1. července 1991 pomocí zařízení Nokia v síti na frekvenci 900 MHz, kterou vybudovala Nokia a provozovala společnost Radiolinja.