Před příchodem Turánšáha na frontu čelící Francouzům
Před příchodem Turánšáha na frontu čelící Francouzům porazila Bahríja, mladší pluk Sálihíje pod velením Bajbarse al-Budukdárího, křižáky v bitvě u al-Mansúry 11. února 1250.
Před příchodem Turánšáha na frontu čelící Francouzům porazila Bahríja, mladší pluk Sálihíje pod velením Bajbarse al-Budukdárího, křižáky v bitvě u al-Mansúry 11. února 1250.
Dne 27. února dorazil Turánšáh jako nový sultán do Egypta z Hasankeyfu (turecky „skalní pevnost“), kde byl emírem (arabsky „princ“) Hisn Kajfy (arabsky „skalní pevnost“).
Po smrti Konráda IV. následovalo interregnum, během něhož žádný král nedokázal dosáhnout všeobecného uznání, což umožnilo knížatům upevnit své državy a stát se ještě nezávislejšími vládci.
Egypťané je následovali do bitvy u Fáriskuru, kde 6. dubna křižáky zcela zničili. Král Ludvík IX. a několik jeho přeživších šlechticů se vzdali a byli zajati, čímž fakticky skončila sedmá křížová výprava.
Francouzský král Ludvík IX. byl zajat při ústupu do Damietty.
Dne 2. května 1250 nechala skupina nespokojených důstojníků Sálihíje zavraždit Turánšáha v jeho táboře ve Fáriskuru.
Izz ad-Dín Ajbak byl prvním z mamlúckých sultánů Egypta z turkické linie Bahrí.
Za Saladina a Ajjúbovců v Egyptě moc mamlúků vzrostla a v roce 1250 si nárokovali sultanát. Režimy založené na mamlúcké moci vzkvétaly v osmanských provinciích, jako byla Levanta a Egypt, až do 19. století.
Mnoho mamlúků bylo jmenováno nebo povýšeno do vysokých funkcí v celé říši, včetně velení armády. Zpočátku byl jejich status nedědičný. Synům mamlúků bylo bráněno následovat roli svého otce v životě.
Dynastie Bahrí nebo mamlúci Bahríja byla mamlúcká dynastie převážně kumánsko-kipčackého turkického původu, která vládla egyptskému mamlúckému sultanátu v letech 1250 až 1382.
Dynastie Bahrí nebo mamlúci Bahríja byla mamlúcká dynastie převážně kumánsko-kipčackého turkického původu, která vládla egyptskému mamlúckému sultanátu v letech 1250 až 1382. Následovali po ajjúbovské dynastii a po nich nastoupila druhá mamlúcká dynastie, dynastie Burdží.
Francouzský král Ludvík IX. byl poražen u Mansúry.
Po smrti Fridricha II. v roce 1250 bylo německé království rozděleno mezi jeho syna Konráda IV. (zemřel 1254) a protikrále Viléma Holandského (zemřel 1256).
Před příchodem Turánšáha na frontu čelící Francouzům porazila Bahríja, mladší pluk Sálihíje pod velením Bajbarse al-Budukdárího, křižáky v bitvě u al-Mansúry 11. února 1250.
Dne 27. února dorazil Turánšáh jako nový sultán do Egypta z Hasankeyfu (turecky „skalní pevnost“), kde byl emírem (arabsky „princ“) Hisn Kajfy (arabsky „skalní pevnost“).
Po smrti Konráda IV. následovalo interregnum, během něhož žádný král nedokázal dosáhnout všeobecného uznání, což umožnilo knížatům upevnit své državy a stát se ještě nezávislejšími vládci.
Egypťané je následovali do bitvy u Fáriskuru, kde 6. dubna křižáky zcela zničili. Král Ludvík IX. a několik jeho přeživších šlechticů se vzdali a byli zajati, čímž fakticky skončila sedmá křížová výprava.
Francouzský král Ludvík IX. byl zajat při ústupu do Damietty.
Dne 2. května 1250 nechala skupina nespokojených důstojníků Sálihíje zavraždit Turánšáha v jeho táboře ve Fáriskuru.
Izz ad-Dín Ajbak byl prvním z mamlúckých sultánů Egypta z turkické linie Bahrí.
Za Saladina a Ajjúbovců v Egyptě moc mamlúků vzrostla a v roce 1250 si nárokovali sultanát. Režimy založené na mamlúcké moci vzkvétaly v osmanských provinciích, jako byla Levanta a Egypt, až do 19. století.
Mnoho mamlúků bylo jmenováno nebo povýšeno do vysokých funkcí v celé říši, včetně velení armády. Zpočátku byl jejich status nedědičný. Synům mamlúků bylo bráněno následovat roli svého otce v životě.
Dynastie Bahrí nebo mamlúci Bahríja byla mamlúcká dynastie převážně kumánsko-kipčackého turkického původu, která vládla egyptskému mamlúckému sultanátu v letech 1250 až 1382.
Dynastie Bahrí nebo mamlúci Bahríja byla mamlúcká dynastie převážně kumánsko-kipčackého turkického původu, která vládla egyptskému mamlúckému sultanátu v letech 1250 až 1382. Následovali po ajjúbovské dynastii a po nich nastoupila druhá mamlúcká dynastie, dynastie Burdží.
Francouzský král Ludvík IX. byl poražen u Mansúry.
Po smrti Fridricha II. v roce 1250 bylo německé království rozděleno mezi jeho syna Konráda IV. (zemřel 1254) a protikrále Viléma Holandského (zemřel 1256).