Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand II. (10. března 1452 – 23. ledna 1516), zvaný Katolický, byl aragonským králem od roku 1479 až do své smrti. V roce 1469 se oženil s infantkou Isabelou, budoucí královnou Kastilie, což bylo považováno za manželský a politický „základní kámen vzniku španělské monarchie“. V důsledku tohoto sňatku se v roce 1474 stal de jure uxoris králem Kastilie jako Ferdinand V., zatímco Isabela držela kastilskou korunu až do své smrti v roce 1504. Po Isabelině smrti přešla kastilská koruna na jejich dceru Janu, podle podmínek jejich předmanželské smlouvy a Isabeliny poslední vůle, a Ferdinand ztratil svůj panovnický status v Kastilii. Janin manžel Filip se stal de jure uxoris králem Kastilie, ale v roce 1506 zemřel a Jana vládla sama za sebe. V roce 1504, po válce s Francií, se stal neapolským králem jako Ferdinand III., čímž trvale a poprvé od roku 1458 sjednotil Neapol se Sicílií. V roce 1506 se v rámci smlouvy s Francií Ferdinand oženil s Germaine z Foix, ale Ferdinandův jediný syn a dítě z tohoto manželství krátce po narození zemřelo. (Kdyby dítě přežilo, personální unie aragonské a kastilské koruny by zanikla.) V roce 1508 byl Ferdinand po údajné duševní nemoci Jany uznán regentem Kastilie, a to až do své smrti v roce 1516. V roce 1512 se dobytím stal králem Navarry.