Zkontrolujte nejpamátnější události August 1937 n. l..
Tito několikrát cestoval mezi Paříží a Záhřebem, organizoval přesuny dobrovolníků a vytvářel samostatnou Komunistickou stranu Chorvatska. Nová strana byla ustavena na konferenci v Samoboru na předměstí Záhřebu ve dnech 1.–2. srpna 1937.
Franco v srpnu napadl Aragón a dobyl město Santander v Kantábrii.
Císařské hlavní velitelství v Tokiu, spokojené se zisky získanými v severní Číně po incidentu na mostě Marca Pola, zpočátku projevovalo neochotu eskalovat konflikt do války v plném rozsahu. Kuomintang však dospěl k závěru, že bylo dosaženo „bodu zlomu“ japonské agrese. Čankajšek rychle mobilizoval armádu a letectvo ústřední vlády, podřídil je svému přímému velení a 12. srpna 1937 oblehl japonskou oblast mezinárodní osady v Šanghaji, kde žilo 30 000 japonských civilistů s 30 000 vojáky.
Dne 13. srpna 1937 zaútočili vojáci a válečná letadla Kuomintangu na pozice japonské námořní pěchoty v Šanghaji, což vedlo k bitvě o Šanghaj.
14. srpna letadla Kuomintangu omylem bombardovala mezinárodní osadu v Šanghaji, což vedlo k více než 3 000 civilních obětí. Během tří dnů od 14. do 16. srpna 1937 vyslalo japonské císařské námořnictvo (IJN) mnoho náletů tehdy pokročilých dálkových středně těžkých pozemních bombardérů G3M a různých palubních letadel s očekáváním, že zničí čínské letectvo. Japonské císařské námořnictvo však narazilo na nečekaný odpor bránících se čínských stíhacích perutí Hawk III a P-26/281 Peashooter.
V září 1937 podepsaly Sovětský svaz a Čína čínsko-sovětský pakt o neútočení a schválily operaci Zet, vytvoření tajného sovětského dobrovolnického letectva, v jehož rámci sovětští technici modernizovali a provozovali některé čínské dopravní systémy.
Sověti podepsali s Čínou pakt o neútočení, aby jí poskytli materiální podporu, čímž ukončili čínskou spolupráci s Německem.
23. srpna se posilám japonské armády podařilo vylodit v severní Šanghaji. Japonská císařská armáda (IJA) nakonec nasadila přes 200 000 vojáků spolu s četnými námořními plavidly a letadly, aby město dobyla. Po více než třech měsících intenzivních bojů jejich ztráty daleko přesáhly počáteční očekávání.
Republikánská ofenzíva proti Zaragoze byla rovněž neúspěšná. Navzdory pozemní a letecké převaze vedla bitva u Belchite, místa postrádajícího jakýkoli vojenský význam, k postupu o pouhých 10 kilometrů (6,2 mil) a ke ztrátě velkého množství vybavení. Bitva u Belchite odkazuje na sérii vojenských operací, které se odehrály mezi 24. srpnem a 7. zářím 1937 v malém městě Belchite v Aragonii a jeho okolí během španělské občanské války.
S kapitulací republikánské armády na baskickém území přišla dohoda ze Santoñi. Dohoda ze Santoñi, neboli Pakt ze Santoñi, byla dohoda podepsaná v městečku Guriezo poblíž Santoñi v Kantábrii dne 24. srpna 1937 během španělské občanské války mezi politiky blízkými Baskické nacionalistické straně (Partido Nacionalista Vasco nebo PNV), bojujícími za španělské republikány, a italskými silami bojujícími za Francisca Franca.
Tito několikrát cestoval mezi Paříží a Záhřebem, organizoval přesuny dobrovolníků a vytvářel samostatnou Komunistickou stranu Chorvatska. Nová strana byla ustavena na konferenci v Samoboru na předměstí Záhřebu ve dnech 1.–2. srpna 1937.
Franco v srpnu napadl Aragón a dobyl město Santander v Kantábrii.
Císařské hlavní velitelství v Tokiu, spokojené se zisky získanými v severní Číně po incidentu na mostě Marca Pola, zpočátku projevovalo neochotu eskalovat konflikt do války v plném rozsahu. Kuomintang však dospěl k závěru, že bylo dosaženo „bodu zlomu“ japonské agrese. Čankajšek rychle mobilizoval armádu a letectvo ústřední vlády, podřídil je svému přímému velení a 12. srpna 1937 oblehl japonskou oblast mezinárodní osady v Šanghaji, kde žilo 30 000 japonských civilistů s 30 000 vojáky.
Dne 13. srpna 1937 zaútočili vojáci a válečná letadla Kuomintangu na pozice japonské námořní pěchoty v Šanghaji, což vedlo k bitvě o Šanghaj.
14. srpna letadla Kuomintangu omylem bombardovala mezinárodní osadu v Šanghaji, což vedlo k více než 3 000 civilních obětí. Během tří dnů od 14. do 16. srpna 1937 vyslalo japonské císařské námořnictvo (IJN) mnoho náletů tehdy pokročilých dálkových středně těžkých pozemních bombardérů G3M a různých palubních letadel s očekáváním, že zničí čínské letectvo. Japonské císařské námořnictvo však narazilo na nečekaný odpor bránících se čínských stíhacích perutí Hawk III a P-26/281 Peashooter.
V září 1937 podepsaly Sovětský svaz a Čína čínsko-sovětský pakt o neútočení a schválily operaci Zet, vytvoření tajného sovětského dobrovolnického letectva, v jehož rámci sovětští technici modernizovali a provozovali některé čínské dopravní systémy.
Sověti podepsali s Čínou pakt o neútočení, aby jí poskytli materiální podporu, čímž ukončili čínskou spolupráci s Německem.
23. srpna se posilám japonské armády podařilo vylodit v severní Šanghaji. Japonská císařská armáda (IJA) nakonec nasadila přes 200 000 vojáků spolu s četnými námořními plavidly a letadly, aby město dobyla. Po více než třech měsících intenzivních bojů jejich ztráty daleko přesáhly počáteční očekávání.
Republikánská ofenzíva proti Zaragoze byla rovněž neúspěšná. Navzdory pozemní a letecké převaze vedla bitva u Belchite, místa postrádajícího jakýkoli vojenský význam, k postupu o pouhých 10 kilometrů (6,2 mil) a ke ztrátě velkého množství vybavení. Bitva u Belchite odkazuje na sérii vojenských operací, které se odehrály mezi 24. srpnem a 7. zářím 1937 v malém městě Belchite v Aragonii a jeho okolí během španělské občanské války.
S kapitulací republikánské armády na baskickém území přišla dohoda ze Santoñi. Dohoda ze Santoñi, neboli Pakt ze Santoñi, byla dohoda podepsaná v městečku Guriezo poblíž Santoñi v Kantábrii dne 24. srpna 1937 během španělské občanské války mezi politiky blízkými Baskické nacionalistické straně (Partido Nacionalista Vasco nebo PNV), bojujícími za španělské republikány, a italskými silami bojujícími za Francisca Franca.
