Zkontrolujte nejpamátnější události December 1963 n. l..
Když byl 1. prosince 1963 požádán o komentář k atentátu na Johna F. Kennedyho, Malcolm X řekl, že to byl případ „kuřat, která se vracejí domů na hřad“. Dodal, že „kuřata vracející se domů na hřad mě nikdy nezarmoutila; vždycky mě potěšila.“
Hepburn se následně objevila po boku Caryho Granta v komediálním thrilleru Šaráda (1963), kde ztvárnila mladou vdovu, kterou pronásleduje několik mužů pátrajících po jmění ukradeném jejím zavražděným manželem. Devětapadesátiletý Grant, který již dříve odmítl hlavní mužské role ve filmech Prázdniny v Římě a Sabrina, byl citlivý na věkový rozdíl mezi ním a čtyřiatřicetiletou Hepburnovou a cítil se nepříjemně při romantických scénách. Aby tvůrci filmu rozptýlili jeho obavy, souhlasili s úpravou scénáře tak, aby ho postava Hepburnové pronásledovala ona.
Ozbrojený konflikt byl vyvolán po 21. prosinci 1963, období, které si kyperští Turci pamatují jako Krvavé Vánoce, kdy kypersko-řecký policista, který byl přivolán k řešení situace s taxikářem odmítajícím důstojníkům již na místě umožnit kontrolu dokladů totožnosti jeho zákazníků, po příjezdu vytáhl zbraň a zastřelil taxikáře a jeho partnera.
Ráno po střelbě se v severní Nikósii shromáždily davy na protest, pravděpodobně povzbuzené organizací TMT, a to bez incidentů. Večer 22. vypukla střelba, komunikační linky do tureckých čtvrtí byly přerušeny a kyperskořecká policie obsadila nedaleké letiště.
Dne 23. bylo vyjednáno příměří, které však nevydrželo. Boje, včetně střelby z automatických zbraní, mezi kyperskými Řeky a Turky a milicemi v Nikósii a Larnace zesílily. Jednotka kyperskořeckých neregulérních sil vedená Nikosem Sampsonem vstoupila na předměstí Nikósie Omorphita a zapojila se do těžké palby na ozbrojené, a podle některých výpovědí i neozbrojené, kyperské Turky. Střet v Omorphitě byl kyperskými Turky popsán jako masakr, zatímco tento názor nebyl kyperskými Řeky obecně uznán.
Mezi oběma stranami byla dohodnuta další příměří, ale i ta selhala. Do Štědrého dne, 24., se k rozhovorům připojily Británie, Řecko a Turecko a všechny strany vyzvaly k příměří.
Na Boží hod vánoční přeletěly turecké stíhačky nad Nikósií na znamení podpory. Nakonec bylo dohodnuto, že síla 2 700 britských vojáků pomůže prosadit příměří. V následujících dnech byla v Nikósii vytvořena „nárazníková zóna“ a britský důstojník vyznačil na mapě zeleným inkoustem linii oddělující obě strany města, což byl počátek „Zelené linie“. Boje na ostrově pokračovaly dalších několik týdnů.
Když byl 1. prosince 1963 požádán o komentář k atentátu na Johna F. Kennedyho, Malcolm X řekl, že to byl případ „kuřat, která se vracejí domů na hřad“. Dodal, že „kuřata vracející se domů na hřad mě nikdy nezarmoutila; vždycky mě potěšila.“
Hepburn se následně objevila po boku Caryho Granta v komediálním thrilleru Šaráda (1963), kde ztvárnila mladou vdovu, kterou pronásleduje několik mužů pátrajících po jmění ukradeném jejím zavražděným manželem. Devětapadesátiletý Grant, který již dříve odmítl hlavní mužské role ve filmech Prázdniny v Římě a Sabrina, byl citlivý na věkový rozdíl mezi ním a čtyřiatřicetiletou Hepburnovou a cítil se nepříjemně při romantických scénách. Aby tvůrci filmu rozptýlili jeho obavy, souhlasili s úpravou scénáře tak, aby ho postava Hepburnové pronásledovala ona.
Ozbrojený konflikt byl vyvolán po 21. prosinci 1963, období, které si kyperští Turci pamatují jako Krvavé Vánoce, kdy kypersko-řecký policista, který byl přivolán k řešení situace s taxikářem odmítajícím důstojníkům již na místě umožnit kontrolu dokladů totožnosti jeho zákazníků, po příjezdu vytáhl zbraň a zastřelil taxikáře a jeho partnera.
Ráno po střelbě se v severní Nikósii shromáždily davy na protest, pravděpodobně povzbuzené organizací TMT, a to bez incidentů. Večer 22. vypukla střelba, komunikační linky do tureckých čtvrtí byly přerušeny a kyperskořecká policie obsadila nedaleké letiště.
Dne 23. bylo vyjednáno příměří, které však nevydrželo. Boje, včetně střelby z automatických zbraní, mezi kyperskými Řeky a Turky a milicemi v Nikósii a Larnace zesílily. Jednotka kyperskořeckých neregulérních sil vedená Nikosem Sampsonem vstoupila na předměstí Nikósie Omorphita a zapojila se do těžké palby na ozbrojené, a podle některých výpovědí i neozbrojené, kyperské Turky. Střet v Omorphitě byl kyperskými Turky popsán jako masakr, zatímco tento názor nebyl kyperskými Řeky obecně uznán.
Mezi oběma stranami byla dohodnuta další příměří, ale i ta selhala. Do Štědrého dne, 24., se k rozhovorům připojily Británie, Řecko a Turecko a všechny strany vyzvaly k příměří.
Na Boží hod vánoční přeletěly turecké stíhačky nad Nikósií na znamení podpory. Nakonec bylo dohodnuto, že síla 2 700 britských vojáků pomůže prosadit příměří. V následujících dnech byla v Nikósii vytvořena „nárazníková zóna“ a britský důstojník vyznačil na mapě zeleným inkoustem linii oddělující obě strany města, což byl počátek „Zelené linie“. Boje na ostrově pokračovaly dalších několik týdnů.
