První gól
Svůj první gól za klub vstřelil 10. února 1991.
Zkontrolujte nejpamátnější události February 1991 n. l..
Svůj první gól za klub vstřelil 10. února 1991.
Dne 15. února 1991 zahájil 4. prapor 3. polního dělostřeleckého pluku palbu na přívěs a několik nákladních vozů v iráckém sektoru, které pozorovaly americké síly.
Task Force 1-41 Infantry byla těžká praporní úkolová skupina armády USA z 2. obrněné divize. Byla špicí VII. sboru a skládala se především z 1. praporu 41. pěšího pluku, 3. praporu 66. obrněného pluku a 4. praporu 3. polního dělostřeleckého pluku. Task Force 1–41 byla první koaliční silou, která 15. února 1991 prolomila hranice Saúdské Arábie a 17. února 1991 zahájila pozemní bojové operace v Iráku, kde se zapojila do přímých i nepřímých střetů s nepřítelem.
Dne 16. února 1991 se několik skupin iráckých vozidel zřejmě pokoušelo o průzkum úkolového uskupení, ale byla zahnána palbou 4.–3. polního dělostřeleckého pluku.
Dne 17. února 1991 se úkolové uskupení dostalo pod nepřátelskou minometnou palbu, ale nepřátelským silám se podařilo uniknout.
Dne 22. února 1991 Irák souhlasil se sovětským návrhem příměří. Dohoda vyzývala Irák ke stažení vojsk na pozice před invazí do šesti týdnů po úplném příměří a požadovala, aby monitorování příměří a stažení vojsk dohlížela Rada bezpečnosti OSN.
Dne 23. února vedly boje k zajetí 500 iráckých vojáků.
Krátce poté, brzy ráno 24. února, zahájil americký VII. sbor v plné síle a v čele s 2. obrněným jízdním plukem obrněný útok do Iráku, západně od Kuvajtu, čímž irácké síly zaskočil. Současně americký XVIII. výsadkový sbor zahájil rozsáhlý útok „levým hákem“ přes převážně nebráněnou poušť jižního Iráku, vedený 3. obrněným jízdním plukem USA a 24. pěší divizí.
Dne 24. února 1991 provedla 1. jízdní divize několik dělostřeleckých misí proti iráckým dělostřeleckým jednotkám.
Dne 24. února projela 2. brigáda 1. pěší divize průlomem v irácké obraně západně od Vádí al-Bátin a také vyčistila severovýchodní sektor místa průlomu od nepřátelského odporu.
Dne 24. února překročily britské a americké obrněné síly irácko-kuvajtské hranice a ve velkém počtu vstoupily do Iráku, přičemž zajaly stovky vězňů. Irácký odpor byl slabý a čtyři Američané byli zabiti.
Dne 25. února 1991 zasáhla raketa Scud kasárna 14. zásobovacího oddílu americké armády z Greensburgu v Pensylvánii, umístěná v Dahranu v Saúdské Arábii, přičemž zabila 28 vojáků a přes 100 jich zranila.
Dne 27. února Saddám nařídil ústup z Kuvajtu a prezident Bush jej prohlásil za osvobozený. Irácká jednotka na mezinárodním letišti v Kuvajtu však zprávu zřejmě neobdržela a zuřivě kladla odpor. Američtí mariňáci museli bojovat několik hodin, než letiště zajistili, načež byl Kuvajt prohlášen za bezpečný.
Svůj první gól za klub vstřelil 10. února 1991.
Dne 15. února 1991 zahájil 4. prapor 3. polního dělostřeleckého pluku palbu na přívěs a několik nákladních vozů v iráckém sektoru, které pozorovaly americké síly.
Task Force 1-41 Infantry byla těžká praporní úkolová skupina armády USA z 2. obrněné divize. Byla špicí VII. sboru a skládala se především z 1. praporu 41. pěšího pluku, 3. praporu 66. obrněného pluku a 4. praporu 3. polního dělostřeleckého pluku. Task Force 1–41 byla první koaliční silou, která 15. února 1991 prolomila hranice Saúdské Arábie a 17. února 1991 zahájila pozemní bojové operace v Iráku, kde se zapojila do přímých i nepřímých střetů s nepřítelem.
Dne 16. února 1991 se několik skupin iráckých vozidel zřejmě pokoušelo o průzkum úkolového uskupení, ale byla zahnána palbou 4.–3. polního dělostřeleckého pluku.
Dne 17. února 1991 se úkolové uskupení dostalo pod nepřátelskou minometnou palbu, ale nepřátelským silám se podařilo uniknout.
Dne 22. února 1991 Irák souhlasil se sovětským návrhem příměří. Dohoda vyzývala Irák ke stažení vojsk na pozice před invazí do šesti týdnů po úplném příměří a požadovala, aby monitorování příměří a stažení vojsk dohlížela Rada bezpečnosti OSN.
Dne 23. února vedly boje k zajetí 500 iráckých vojáků.
Krátce poté, brzy ráno 24. února, zahájil americký VII. sbor v plné síle a v čele s 2. obrněným jízdním plukem obrněný útok do Iráku, západně od Kuvajtu, čímž irácké síly zaskočil. Současně americký XVIII. výsadkový sbor zahájil rozsáhlý útok „levým hákem“ přes převážně nebráněnou poušť jižního Iráku, vedený 3. obrněným jízdním plukem USA a 24. pěší divizí.
Dne 24. února 1991 provedla 1. jízdní divize několik dělostřeleckých misí proti iráckým dělostřeleckým jednotkám.
Dne 24. února projela 2. brigáda 1. pěší divize průlomem v irácké obraně západně od Vádí al-Bátin a také vyčistila severovýchodní sektor místa průlomu od nepřátelského odporu.
Dne 24. února překročily britské a americké obrněné síly irácko-kuvajtské hranice a ve velkém počtu vstoupily do Iráku, přičemž zajaly stovky vězňů. Irácký odpor byl slabý a čtyři Američané byli zabiti.
Dne 25. února 1991 zasáhla raketa Scud kasárna 14. zásobovacího oddílu americké armády z Greensburgu v Pensylvánii, umístěná v Dahranu v Saúdské Arábii, přičemž zabila 28 vojáků a přes 100 jich zranila.
Dne 27. února Saddám nařídil ústup z Kuvajtu a prezident Bush jej prohlásil za osvobozený. Irácká jednotka na mezinárodním letišti v Kuvajtu však zprávu zřejmě neobdržela a zuřivě kladla odpor. Američtí mariňáci museli bojovat několik hodin, než letiště zajistili, načež byl Kuvajt prohlášen za bezpečný.