Brněnec
Jak se Rudá armáda v červenci 1944 přibližovala, SS začaly uzavírat nejvýchodnější koncentrační tábory a evakuovat zbývající vězně na západ do Osvětimi a koncentračního tábora Gross-Rosen. Götthův osobní tajemník Mietek Pemper upozornil Schindlera na nacistické plány uzavřít všechny továrny, které se přímo nepodílely na válečném úsilí, včetně Schindlerova závodu na smaltované nádobí. Pemper Schindlerovi navrhl, aby se výroba změnila z kuchyňského nádobí na protitankové granáty ve snaze zachránit životy židovských dělníků. Pomocí úplatků a své přesvědčovací schopnosti Schindler přesvědčil Göttha a úředníky v Berlíně, aby mu dovolili přestěhovat továrnu a dělníky do Brněnce (německy Brünnlitz) v Sudetech, čímž je uchránil před jistou smrtí v plynových komorách. S použitím jmen poskytnutých důstojníkem židovské pořádkové služby Marcelem Goldbergem Pemper sestavil a vypsal seznam 1 200 Židů – 1 000 Schindlerových dělníků a 200 vězňů z textilní továrny Julia Madritsche –, kteří byli v říjnu 1944 posláni do Brněnce.
