Logo Historydraft
null
18 události na této časové ose
  1. Čínská občanská válka

    Obléhání Čchang-čchunu

    kvě, 1948Čchang-čchun, Čína

    Nová 1. armáda, považovaná za nejlepší armádu Kuomintangu, byla nucena kapitulovat poté, co KS Číny vedla brutální šestiměsíční obléhání Čchang-čchunu, které vedlo k více než 150 000 úmrtím civilistů hladem.

  2. Únor 1948 v Československu

    Parlament schválil novou ústavu

    ne kvě 9, 1948Praha, Česko (tehdy Československo)

    Dne 9. května byla parlamentem schválena nová ústava. Ačkoliv deklarovala Československo jako „lidovou demokracii“ pod vedením KSČ, nejednalo se o zcela komunistický dokument. Byl však natolik blízký sovětskému modelu, že jej Beneš odmítl podepsat.

  3. Korejská válka

    Všeobecné volby na Jihu

    po kvě 10, 1948Jižní Korea

    Všeobecné volby se na Jihu konaly 10. května 1948.

  4. David Ben Gurion

    Izraelská deklarace nezávislosti

    pá kvě 14, 1948Izrael

    Dne 14. května 1948, poslední den britského mandátu, vyhlásil Ben Gurion nezávislost státu Izrael. V izraelské deklaraci nezávislosti uvedl, že nový národ bude „prosazovat úplnou sociální a politickou rovnost všech svých občanů bez rozdílu náboženství či rasy“.

  5. Harry S. Truman

    Uznání státu Izrael

    pá kvě 14, 1948USA

    Truman uznal stát Izrael 14. května 1948, jedenáct minut poté, co se prohlásil za národ.

  6. Josip Broz Tito

    Kominforma

    po kvě 17, 1948Jugoslávie

    Dne 17. května Tito navrhl, aby byla záležitost vyřešena na zasedání Kominformy, které se mělo konat v červnu. Tito se však druhého zasedání Kominformy nezúčastnil, protože se obával, že Jugoslávie bude otevřeně napadena.

  7. Richard Nixon

    Nixonovo první významné vítězství v Kongresu

    st kvě 19, 1948Washington D.C., USA

    Do května 1948 Nixon spolupředložil „Mundt-Nixonův zákon“, který měl zavést „nový přístup ke složitému problému vnitřní komunistické podvratné činnosti... Počítal s registrací všech členů Komunistické strany a vyžadoval uvedení zdroje veškerých tištěných a vysílaných materiálů vydávaných organizacemi, které byly shledány jako komunistické fronty.“ Působil jako hlavní řečník za Republikánskou stranu. 19. května 1948 zákon prošel Sněmovnou poměrem 319 ku 58, ale v Senátu neprošel.

  8. Mao Ce-tung

    Obléhání Čchang-čchunu

    ne kvě 23, 1948Čchang-čchun, Ťi-lin, Čína

    V roce 1948, na přímý Maův rozkaz, Lidová osvobozenecká armáda vyhladověla síly Kuomintangu okupující město Čchang-čchun. Předpokládá se, že během obléhání, které trvalo až do října, zahynulo nejméně 160 000 civilistů. Podplukovník Lidové osvobozenecké armády Čang Čen-lu, který obléhání zdokumentoval ve své knize Bílá sníh, rudá krev, ho přirovnal k Hirošimě: „Počet obětí byl zhruba stejný. Hirošima trvala devět sekund; Čchang-čchun trval pět měsíců.“

  9. Únor 1948 v Československu

    Volby 30. května

    ne kvě 30, 1948Česko (tehdy Československo)

    Ve volbách 30. května byla voličům předložena jediná kandidátní listina Národní fronty, která oficiálně získala 89,2 % hlasů; v rámci kandidátky Národní fronty měli komunisté absolutní většinu 214 křesel (160 pro hlavní stranu a 54 pro slovenskou větev). Tato většina se ještě zvětšila, když se sociální demokraté později v témže roce sloučili s komunisty.

  10. Čínská občanská válka

    Obléhání Čchang-čchunu

    kvě, 1948Čchang-čchun, Čína

    Nová 1. armáda, považovaná za nejlepší armádu Kuomintangu, byla nucena kapitulovat poté, co KS Číny vedla brutální šestiměsíční obléhání Čchang-čchunu, které vedlo k více než 150 000 úmrtím civilistů hladem.

  11. Únor 1948 v Československu

    Parlament schválil novou ústavu

    ne kvě 9, 1948Praha, Česko (tehdy Československo)

    Dne 9. května byla parlamentem schválena nová ústava. Ačkoliv deklarovala Československo jako „lidovou demokracii“ pod vedením KSČ, nejednalo se o zcela komunistický dokument. Byl však natolik blízký sovětskému modelu, že jej Beneš odmítl podepsat.

  12. Korejská válka

    Všeobecné volby na Jihu

    po kvě 10, 1948Jižní Korea

    Všeobecné volby se na Jihu konaly 10. května 1948.

  13. David Ben Gurion

    Izraelská deklarace nezávislosti

    pá kvě 14, 1948Izrael

    Dne 14. května 1948, poslední den britského mandátu, vyhlásil Ben Gurion nezávislost státu Izrael. V izraelské deklaraci nezávislosti uvedl, že nový národ bude „prosazovat úplnou sociální a politickou rovnost všech svých občanů bez rozdílu náboženství či rasy“.

  14. Harry S. Truman

    Uznání státu Izrael

    pá kvě 14, 1948USA

    Truman uznal stát Izrael 14. května 1948, jedenáct minut poté, co se prohlásil za národ.

  15. Josip Broz Tito

    Kominforma

    po kvě 17, 1948Jugoslávie

    Dne 17. května Tito navrhl, aby byla záležitost vyřešena na zasedání Kominformy, které se mělo konat v červnu. Tito se však druhého zasedání Kominformy nezúčastnil, protože se obával, že Jugoslávie bude otevřeně napadena.

  16. Richard Nixon

    Nixonovo první významné vítězství v Kongresu

    st kvě 19, 1948Washington D.C., USA

    Do května 1948 Nixon spolupředložil „Mundt-Nixonův zákon“, který měl zavést „nový přístup ke složitému problému vnitřní komunistické podvratné činnosti... Počítal s registrací všech členů Komunistické strany a vyžadoval uvedení zdroje veškerých tištěných a vysílaných materiálů vydávaných organizacemi, které byly shledány jako komunistické fronty.“ Působil jako hlavní řečník za Republikánskou stranu. 19. května 1948 zákon prošel Sněmovnou poměrem 319 ku 58, ale v Senátu neprošel.

  17. Mao Ce-tung

    Obléhání Čchang-čchunu

    ne kvě 23, 1948Čchang-čchun, Ťi-lin, Čína

    V roce 1948, na přímý Maův rozkaz, Lidová osvobozenecká armáda vyhladověla síly Kuomintangu okupující město Čchang-čchun. Předpokládá se, že během obléhání, které trvalo až do října, zahynulo nejméně 160 000 civilistů. Podplukovník Lidové osvobozenecké armády Čang Čen-lu, který obléhání zdokumentoval ve své knize Bílá sníh, rudá krev, ho přirovnal k Hirošimě: „Počet obětí byl zhruba stejný. Hirošima trvala devět sekund; Čchang-čchun trval pět měsíců.“

  18. Únor 1948 v Československu

    Volby 30. května

    ne kvě 30, 1948Česko (tehdy Československo)

    Ve volbách 30. května byla voličům předložena jediná kandidátní listina Národní fronty, která oficiálně získala 89,2 % hlasů; v rámci kandidátky Národní fronty měli komunisté absolutní většinu 214 křesel (160 pro hlavní stranu a 54 pro slovenskou větev). Tato většina se ještě zvětšila, když se sociální demokraté později v témže roce sloučili s komunisty.