Zkontrolujte nejpamátnější události October 1911 n. l..
Koncem října Čchen Ťiung-ming, Teng Keng, Pcheng Rej-chaj a další členové kantonské Tchung-meng-chuej zorganizovali místní milice k zahájení povstání v Chua-čou, Nan-chaji, Šun-te a San-šueji v provincii Kuang-tung.
V říjnu 1911 jmenoval Asquith Churchilla prvním lordem admirality a ten se nastěhoval do oficiálního sídla v Admiralty House.
Revolucionáři usilující o svržení dynastie Čching vyrobili bomby a 9. října jedna z nich náhodně vybuchla. Sunjatsen se sám povstání přímo neúčastnil a v té době cestoval po Spojených státech ve snaze získat větší podporu mezi zámořskými Číňany. Místokrál Chu-kuangu Žuej Čcheng se pokusil revolucionáře vypátrat a zatknout.
Velitel čety Siung Ping-kchun a další se rozhodli povstání již dále neodkládat a zahájili vzpouru 10. října 1911 v 19 hodin.
Vzpoura byla úspěšná; celé město Wu-chan bylo revolucionáři dobyto ráno 11. října. Toho večera zřídili taktické velitelství a oznámili založení „Vojenské vlády Chu-peje Čínské republiky“. Konference zvolila Li Jüan-chunga guvernérem dočasné vlády. Čchingští důstojníci, jako byli korouhevníci Tuan-fang a Čao Er-feng, byli revolučními silami zabiti.
Dne 22. října 1911 vedli Ťiao Ta-feng a Čchen Cuo-sin organizaci Tchung-meng-chuej v Chu-nanu. Stáli v čele ozbrojené skupiny, složené částečně z revolucionářů z Chung-ťiangu a částečně z přeběhlých jednotek nové armády, v kampani za rozšíření povstání do Čchang-ša. Město dobyli a zabili místního císařského generála. Poté oznámili založení Vojenské vlády Chu-nanu Čínské republiky a vyhlásili svůj odpor proti říši Čching.
Dne 22. října 1911 zahájila organizace Tchung-meng-chuej v Šen-si pod vedením Ťing Ting-čchenga, Čchien Tinga, Ťing Wu-mua a dalších, včetně členů Gelaohui, povstání a po dvou dnech bojů dobyla Si-an.
Dne 23. října Lin Sen, Ťiang Čchun, Cchaj Chuej a další členové Tchung-meng-chuej v provincii Ťiang-si zosnovali vzpouru jednotek nové armády. Poté, co dosáhli vítězství, vyhlásili nezávislost. Následně byla zřízena vojenská vláda v Ťiou-ťiangu.
Poté, co 24. října padla mandžuská čtvrť v Si-anu, síly sinchajské revoluce zabily všechny Mandžuy ve městě; při masovém masakru bylo zabito asi 20 000 Mandžuů. Mnoho mandžuských obránců spáchalo sebevraždu, včetně čchingského generála Wen-žueje, který skočil do studny.
Dne 29. října vedl Jen Si-šan z nové armády povstání v Tchaj-jüanu, hlavním městě provincie Šan-si, spolu s Jao I-ťiem, Chuang Kuo-liangem, Wen Šou-čchüanem, Li Čcheng-linem, Čang Šu-č' a Čchiao Si. Sinchajští rebelové v Tchaj-jüanu bombardovali ulice, kde bydleli korouhevníci, a zabili všechny Mandžuy. Podařilo se jim zabít čchingského guvernéra Šan-si, Lu Čung-čchiho. Poté oznámili založení vojenské vlády Šan-si s Jen Si-šanem jako vojenským guvernérem. Jen Si-šan se později stal jedním z vojevůdců, kteří sužovali Čínu během období známého jako „éra vojevůdců“.
Dne 30. října se Li Ken-jüan z Tchung-meng-chuej v Jün-nanu spojil s Cchaj E, Luo Pchej-ťinem, Tchang Ťi-jaem a dalšími důstojníky nové armády, aby zahájili povstání Double Ninth. Následující den dobyli Kchun-ming a zřídili vojenskou vládu Jün-nanu, přičemž zvolili Cchaj E vojenským guvernérem.
Dne 31. října vedla pobočka Tchung-meng-chuej v Nan-čchangu jednotky nové armády k úspěšnému povstání. Zřídili vojenskou vládu Ťiang-si. Li Lie-ťün byl zvolen vojenským guvernérem. Li vyhlásil Ťiang-si za nezávislé a zahájil expedici proti čchingskému úředníkovi Jüan Š'-kchajovi.
Koncem října Čchen Ťiung-ming, Teng Keng, Pcheng Rej-chaj a další členové kantonské Tchung-meng-chuej zorganizovali místní milice k zahájení povstání v Chua-čou, Nan-chaji, Šun-te a San-šueji v provincii Kuang-tung.
V říjnu 1911 jmenoval Asquith Churchilla prvním lordem admirality a ten se nastěhoval do oficiálního sídla v Admiralty House.
Revolucionáři usilující o svržení dynastie Čching vyrobili bomby a 9. října jedna z nich náhodně vybuchla. Sunjatsen se sám povstání přímo neúčastnil a v té době cestoval po Spojených státech ve snaze získat větší podporu mezi zámořskými Číňany. Místokrál Chu-kuangu Žuej Čcheng se pokusil revolucionáře vypátrat a zatknout.
Velitel čety Siung Ping-kchun a další se rozhodli povstání již dále neodkládat a zahájili vzpouru 10. října 1911 v 19 hodin.
Vzpoura byla úspěšná; celé město Wu-chan bylo revolucionáři dobyto ráno 11. října. Toho večera zřídili taktické velitelství a oznámili založení „Vojenské vlády Chu-peje Čínské republiky“. Konference zvolila Li Jüan-chunga guvernérem dočasné vlády. Čchingští důstojníci, jako byli korouhevníci Tuan-fang a Čao Er-feng, byli revolučními silami zabiti.
Dne 22. října 1911 vedli Ťiao Ta-feng a Čchen Cuo-sin organizaci Tchung-meng-chuej v Chu-nanu. Stáli v čele ozbrojené skupiny, složené částečně z revolucionářů z Chung-ťiangu a částečně z přeběhlých jednotek nové armády, v kampani za rozšíření povstání do Čchang-ša. Město dobyli a zabili místního císařského generála. Poté oznámili založení Vojenské vlády Chu-nanu Čínské republiky a vyhlásili svůj odpor proti říši Čching.
Dne 22. října 1911 zahájila organizace Tchung-meng-chuej v Šen-si pod vedením Ťing Ting-čchenga, Čchien Tinga, Ťing Wu-mua a dalších, včetně členů Gelaohui, povstání a po dvou dnech bojů dobyla Si-an.
Dne 23. října Lin Sen, Ťiang Čchun, Cchaj Chuej a další členové Tchung-meng-chuej v provincii Ťiang-si zosnovali vzpouru jednotek nové armády. Poté, co dosáhli vítězství, vyhlásili nezávislost. Následně byla zřízena vojenská vláda v Ťiou-ťiangu.
Poté, co 24. října padla mandžuská čtvrť v Si-anu, síly sinchajské revoluce zabily všechny Mandžuy ve městě; při masovém masakru bylo zabito asi 20 000 Mandžuů. Mnoho mandžuských obránců spáchalo sebevraždu, včetně čchingského generála Wen-žueje, který skočil do studny.
Dne 29. října vedl Jen Si-šan z nové armády povstání v Tchaj-jüanu, hlavním městě provincie Šan-si, spolu s Jao I-ťiem, Chuang Kuo-liangem, Wen Šou-čchüanem, Li Čcheng-linem, Čang Šu-č' a Čchiao Si. Sinchajští rebelové v Tchaj-jüanu bombardovali ulice, kde bydleli korouhevníci, a zabili všechny Mandžuy. Podařilo se jim zabít čchingského guvernéra Šan-si, Lu Čung-čchiho. Poté oznámili založení vojenské vlády Šan-si s Jen Si-šanem jako vojenským guvernérem. Jen Si-šan se později stal jedním z vojevůdců, kteří sužovali Čínu během období známého jako „éra vojevůdců“.
Dne 30. října se Li Ken-jüan z Tchung-meng-chuej v Jün-nanu spojil s Cchaj E, Luo Pchej-ťinem, Tchang Ťi-jaem a dalšími důstojníky nové armády, aby zahájili povstání Double Ninth. Následující den dobyli Kchun-ming a zřídili vojenskou vládu Jün-nanu, přičemž zvolili Cchaj E vojenským guvernérem.
Dne 31. října vedla pobočka Tchung-meng-chuej v Nan-čchangu jednotky nové armády k úspěšnému povstání. Zřídili vojenskou vládu Ťiang-si. Li Lie-ťün byl zvolen vojenským guvernérem. Li vyhlásil Ťiang-si za nezávislé a zahájil expedici proti čchingskému úředníkovi Jüan Š'-kchajovi.
