Historie Mezinárodní měnový fond

MMF byl původně navržen jako součást brettonwoodského systému směnných kurzů v roce 1944. Během Velké hospodářské krize země prudce zvýšily obchodní bariéry ve snaze zlepšit své upadající ekonomiky. To vedlo k devalvaci národních měn a poklesu světového obchodu. Tento rozpad mezinárodní měnové spolupráce vytvořil potřebu dohledu. Zástupci 45 vlád se setkali na konferenci v Bretton Woods v hotelu Mount Washington v Bretton Woods ve státě New Hampshire v USA, aby projednali rámec pro poválečnou mezinárodní hospodářskou spolupráci a způsob obnovy Evropy.

Gold Room Bretton Woods Participating Nations Display Case - Bretton Woods ConferenceMount Washington Hotel

Pokračovat v vyprávění

MMF formálně vznikl 27. prosince 1945, kdy prvních 29 zemí ratifikovalo jeho Dohodu o založení.

First page of the Articles of Agreement of the International Monetary Fund

Pokračovat v vyprávění

Camille Gutt byl belgický ekonom, politik a průmyslník. V letech 6. května 1946 až 5. května 1951 působil jako první generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Camille Gutt

Pokračovat v vyprávění

Dne 1. března 1947 zahájil MMF svou finanční činnost.

Dne 8. května se Francie stala první zemí, která si od něj půjčila.

Ivar Rooth byl švédský právník a ekonom. V letech 1929 až 1948 působil jako guvernér Švédské národní banky a v letech 1951 až 1956 jako druhý šéf (generální ředitel a předseda výkonné rady) Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ivar Rooth

Pokračovat v vyprávění

Bývalé Československo bylo v roce 1954 vyloučeno za „neposkytnutí požadovaných údajů“ a po sametové revoluci bylo v roce 1990 znovu přijato.

Per Jacobsson (5. února 1894 – 5. května 1963) byl švédský ekonom a generální ředitel Mezinárodního měnového fondu od 21. listopadu 1956 až do své smrti v roce 1963.

Per Jacobsson

Pokračovat v vyprávění

Pierre-Paul Schweitzer byl francouzský podnikatel, který byl čtvrtým generálním ředitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a předsedou jeho výkonné rady, přičemž v této funkci působil v letech 1963 až 1973.

Pierre-Paul Schweitzer

Pokračovat v vyprávění

Bývalý člen Kuba (která odešla v roce 1964).

Brettonwoodský systém směnných kurzů převažoval až do roku 1971, kdy vláda Spojených států pozastavila směnitelnost amerického dolaru (a dolarových rezerv držených jinými vládami) za zlato. Toto je známé jako Nixonův šok.

Richard Nixon

Pokračovat v vyprávění

Hendrikus Johannes „Johan“ Witteveen byl nizozemský politik za Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) a ekonom. V letech 1. září 1973 až 18. června 1978 působil jako generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Johan Witteveen

Pokračovat v vyprávění

Změny stanov MMF odrážející tyto úpravy byly ratifikovány v roce 1976 Jamajskými dohodami.

Jacques byl generálním ředitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF) od 17. června 1978 do 15. ledna 1987.

Jacques de Larosière

Pokračovat v vyprávění

Tchaj-wan byl z MMF vyloučen v roce 1980 poté, co ztratil podporu prezidenta Spojených států Jimmyho Cartera, a byl nahrazen Čínskou lidovou republikou.

Jimmy Carter

Pokračovat v vyprávění

Polsko vystoupilo v roce 1950 – údajně pod tlakem Sovětského svazu – ale v roce 1986 se vrátilo.

Michel Camdessus je francouzský ekonom a správce, který byl generálním ředitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF) od 16. ledna 1987 do 14. února 2000. K dnešnímu dni je nejdéle sloužícím generálním ředitelem MMF.

Michel Camdessus

Pokračovat v vyprávění

MMF poskytl Argentině významný úvěrový balíček (během argentinské velké hospodářské krize v letech 1998–2002).

Köhler byl v roce 2000 jmenován generálním ředitelem a předsedou výkonné rady Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Horst Köhler

Pokračovat v vyprávění

MMF také poskytl další významný úvěrový balíček Uruguayi (po uruguayské bankovní krizi v roce 2002).

Rodrigo Rato byl generálním ředitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF) v letech 2004 až 2007.

Rodrigo Rato

Pokračovat v vyprávění

Dne 1. listopadu 2007 byl Dominique Strauss-Kahn oficiálně jmenován novým šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Dominique Strauss-Kahn

Pokračovat v vyprávění

V květnu 2010 se MMF podílel poměrem 3:11 na prvním řeckém záchranném balíčku v celkové výši 110 miliard eur, aby vyřešil velkou akumulaci veřejného dluhu způsobenou přetrvávajícími velkými deficity veřejného sektoru. V rámci záchranného balíčku řecká vláda souhlasila s přijetím úsporných opatření, která by snížila deficit z 11 % v roce 2009 na „výrazně pod 3 %“ v roce 2014.

Bývalý generální ředitel Dominique Strauss-Kahn byl zatčen v souvislosti s obviněním ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu a 18. května rezignoval. Obvinění byla později stažena.

Christine Madeleine Odette Lagarde byla generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Christine Lagarde

Pokračovat v vyprávění

Druhý záchranný balíček v hodnotě více než 100 miliard eur byl dohodnut v průběhu několika měsíců od října 2011, během nichž byl Papandreu (řecký premiér) nucen opustit úřad.

K lednu 2012 byli největšími dlužníky MMF v pořadí Řecko, Portugalsko, Irsko, Rumunsko a Ukrajina.

Dne 25. března 2013 byl Trojkou dohodnut mezinárodní záchranný balíček pro Kypr ve výši 10 miliard eur, a to za cenu, kterou museli Kypřané přijmout: uzavření druhé největší banky v zemi a uvalení jednorázového bankovního odvodu na nepojištěné vklady v Bank of Cyprus. Podle podmínek nového schématu bail-in neměl být zasažen žádný pojištěný vklad ve výši 100 000 eur nebo méně.

Téma restrukturalizace státního dluhu otevřel MMF v dubnu 2013 poprvé od roku 2005 ve zprávě s názvem „Restrukturalizace státního dluhu: Nedávný vývoj a důsledky pro právní a politický rámec Fondu“. Dokument, o kterém rada jednala 20. května, shrnul nedávné zkušenosti v Řecku, Svatém Kryštofu a Nevisu, Belize a na Jamajce. Vysvětlující rozhovor s náměstkem ředitele Hughem Bredenkampem byl zveřejněn o několik dní později, stejně jako analýza Matiny Stevis z Wall Street Journal.

V říjnové publikaci Fiscal Monitor z roku 2013 MMF naznačil, že kapitálový odvod schopný snížit poměr vládního dluhu v eurozóně na „úroveň konce roku 2007“ by vyžadoval velmi vysokou daňovou sazbu kolem 10 %.

Fiskální odbor MMF, v té době vedený úřadujícím ředitelem Sanjeevem Guptou, vypracoval v lednu 2014 zprávu s názvem „Fiskální politika a příjmová nerovnost“, v níž se uvádí: „Některé daně uvalené na bohatství, zejména na nemovitý majetek, jsou také možností pro ekonomiky usilující o progresivnější zdanění... Daně z nemovitostí jsou spravedlivé a efektivní, ale v mnoha ekonomikách nedostatečně využité... Existuje značný prostor pro plnější využití této daně, a to jak jako zdroje příjmů, tak jako redistribučního nástroje.“

Koncem března 2014 zajistil MMF záchranný fond ve výši 18 miliard dolarů pro prozatímní vládu Ukrajiny v důsledku ukrajinské revoluce v roce 2014.

Bývalý výkonný ředitel MMF Rodrigo Rato byl 16. dubna 2015 zatčen pro podezření z podvodu, zpronevěry a praní špinavých peněz. Dne 23. února 2017 shledal španělský Národní soud (Audiencia Nacional) Rata vinným ze zpronevěry a odsoudil ho ke 4,5 roku odnětí svobody. V září 2018 byl rozsudek potvrzen Nejvyšším soudem Španělska.

Kristalina Ivanova Georgieva-Kinova je bulharská ekonomka, která od roku 2019 působí jako předsedkyně a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu.

Kristalina Georgieva

Pokračovat v vyprávění

Dne 11. března byla Velká Británie vyzvána, aby přislíbila 150 miliard liber do fondu pomoci při katastrofách MMF. Dne 27. března vyšlo najevo, že „více než 80 chudých a středněpříjmových zemí“ požádalo o záchranný balíček kvůli koronaviru.

V březnu 2020 Kristalina Georgieva oznámila, že MMF je připraven mobilizovat 1 bilion dolarů jako svou reakci na pandemii COVID-19.

Dne 13. dubna 2020 MMF uvedl, že „poskytne okamžitou úlevu dluhu 25 členským zemím v rámci svého programu Svěřenského fondu pro omezení katastrof a pomoc (CCRT)“.

Andorra se stala 190. členem 16. října 2020.

Koncem roku 2019 MMF odhadoval, že globální růst v roce 2020 dosáhne 3,4 %, ale kvůli koronaviru v listopadu 2020 očekával, že se globální ekonomika propadne o 4,4 %.