1Narození

Mohandas Karamchand Gándhí se narodil 2. října 1869 do gudžarátské hinduistické rodiny Modh Baniya v Porbandaru (známém také jako Sudamapuri), pobřežním městě na poloostrově Káthijávár, které bylo tehdy součástí malého knížecího státu Porbandar v rámci Káthijávárské agentury Britské Indie.

2Svatba

V květnu 1883 se čtrnáctiletá Kasturba provdala za třináctiletého Mohandase Karamchanda Gándhího v rámci sňatku dohodnutého jejich rodiči, tradičním indickým způsobem.

3Cesta do Bombaje

Dne 10. srpna 1888, ve věku 18 let, Gándhí opustil Porbandar a vydal se do Bombaje, tehdy známé jako Bombay. Po příjezdu zůstal u místní komunity Modh Bania, zatímco čekal na zajištění cesty lodí. Představený komunity znal Gándhího otce. Poté, co se dozvěděl o Gándhího plánech, on i další starší Gándhího varovali, že ho Anglie bude pokoušet, aby kompromitoval své náboženství a jedl a pil západním způsobem. Gándhí je informoval o svém slibu matce a jejím požehnání. Místní náčelník to však ignoroval a vyloučil ho z jeho kasty. Gándhí to ale ignoroval.

4Cesta do Londýna

Dne 4. září vyplul z Bombaje do Londýna. Jeho bratr ho vyprovodil. Gándhí navštěvoval University College London, která je součástí Londýnské univerzity.

5Odjezd z Londýna

Gándhí byl ve věku 22 let v červnu 1891 přijat do advokátní komory a poté opustil Londýn a vydal se do Indie, kde se dozvěděl, že jeho matka zemřela, zatímco byl v Londýně, a že mu rodina tuto zprávu zatajila.

6Plavba do Jižní Afriky

V roce 1893 kontaktoval Gándhího muslimský obchodník z Káthijáváru jménem Dada Abdulláh. Abdulláh vlastnil velký úspěšný lodní podnik v Jižní Africe. Jeho vzdálený bratranec v Johannesburgu potřeboval právníka a preferovali někoho s káthijávárským původem. Gándhí se informoval o svém platu za práci. Nabídli mu celkový plat 105 liber plus cestovní výdaje. Přijal to s vědomím, že půjde o nejméně roční závazek v kolonii Natal v Jižní Africe, která byla rovněž součástí Britského impéria. V dubnu 1893, ve věku 23 let, Gándhí vyplul do Jižní Afriky, aby se stal právníkem Abdulláhova bratrance.

7Případ Abdulláh uzavřen

Případ Abdulláh, který ho přivedl do Jižní Afriky, byl uzavřen v květnu 1894 a indická komunita uspořádala pro Gándhího rozlučkovou párty, když se připravoval na návrat do Indie. Nicméně nový diskriminační návrh vlády Natalu vedl k tomu, že Gándhí prodloužil svůj původní pobyt v Jižní Africe. Plánoval pomoci Indům v odporu proti zákonu, který jim měl upřít volební právo, právo tehdy navrhované jako výhradně evropské.

8Zdržení se sexuálních vztahů

Spolu s mnoha dalšími texty studoval Gándhí během svého pobytu v Jižní Africe Bhagavadgítu. Toto hinduistické písmo pojednává o džňána józe, bhakti józe a karma józe spolu s ctnostmi, jako jsou nenásilí, trpělivost, integrita, nedostatek pokrytectví, sebeovládání a abstinence. Gándhí začal s těmito principy experimentovat a v roce 1906 ve věku 37 let, ačkoliv byl ženatý a byl otcem, složil slib, že se zdrží sexuálních vztahů.

9Masové protestní shromáždění

V roce 1906 vláda Transvaalu vyhlásila nový zákon, který nařizoval registraci indické a čínské populace v kolonii. Na masovém protestním shromáždění konaném v Johannesburgu 11. září téhož roku Gándhí vyzval Indy, aby se novému zákonu vzepřeli a podstoupili za to tresty.

10Gándhí byl zatčen

Gándhí rozšířil svou platformu nenásilné nespolupráce o politiku svadéší – bojkot zboží zahraniční výroby, zejména britského zboží. Přitažlivost „nespolupráce“ rostla a její společenská popularita přilákala účast ze všech vrstev indické společnosti. Gándhí byl 10. března 1922 zatčen, souzen za pobuřování a odsouzen k šesti letům vězení.

11Uvěznění

Gándhí nastoupil svůj trest 18. března 1922. S Gándhím izolovaným ve vězení se Indický národní kongres rozdělil na dvě frakce, které se proti tomuto kroku stavěly. Navíc spolupráce mezi hinduisty a muslimy skončila, když se hnutí Chiláfat zhroutilo s nástupem Atatürka v Turecku. Muslimští vůdci opustili Kongres a začali zakládat muslimské organizace. Politická základna za Gándhím se rozpadla na frakce.

12Propuštění

Gándhí byl v únoru 1924 propuštěn kvůli operaci slepého střeva, poté co si odpykal pouze dva roky.

13Indická vlajka v Láhauru

Dne 31. prosince 1929 byla v Láhauru vztyčena vlajka Indie.

14Indický národní kongres vyhlásil nezávislost Indie

Gándhí vstoupil do Indického národního kongresu a s indickými problémy, politikou a indickým lidem ho seznámil především Gokhale (klíčový vůdce strany Kongresu). Gándhí převzal vedení Kongresu v roce 1920 a začal stupňovat požadavky, až 26. ledna 1930 Indický národní kongres vyhlásil nezávislost Indie. Britové toto prohlášení neuznali, ale následovala jednání, přičemž Kongres hrál koncem 30. let roli v provinční vládě.

15Den nezávislosti Indie v Láhauru

Gándhím vedený Kongres oslavil 26. leden 1930 jako Den nezávislosti Indie v Láhauru. Tento den si připomněla téměř každá další indická organizace. Gándhí poté v březnu 1930 zahájil novou satjágrahu proti dani ze soli.

16Gándhího dopis místokráli Indie

Gándhí zaslal 2. března místokráli Indie, lordu Irwinovi, ultimátum v podobě zdvořilého dopisu. Dopis doručil mladý britský kvaker levicového smýšlení jménem Reg Reynolds. Gándhí v dopise odsoudil britskou nadvládu a popsal ji jako „prokletí“, které „zchudilo němé miliony systémem progresivního vykořisťování a zničující drahou vojenskou a civilní správou... Politicky nás to uvrhlo do nevolnictví.“ Gándhí v dopise také zmínil, že místokrál pobírá plat „více než pětkrát vyšší, než je průměrný příjem v Indii“. Britské násilí, slíbil Gándhí, bude poraženo indickým nenásilím.

17Slavný solný pochod

Tento akt (Gándhího dopis místokráli Indie) byl zdůrazněn slavným solným pochodem do Dándí od 12. března do 6. dubna, kdy spolu se 78 dobrovolníky ušel 388 kilometrů (241 mil) z Ahmadábádu do Dándí v Gudžarátu, aby si sám vyrobil sůl, s deklarovaným záměrem porušit solné zákony. Tisíce Indů se k němu na tomto pochodu k moři připojily. Pochod trval 25 dní a urazil 240 mil, přičemž Gándhí cestou promlouval k často obrovským davům.

18Pakt Gándhí–Irwin

Vláda, zastoupená lordem Irwinem, se rozhodla s Gándhím vyjednávat. Pakt Gándhí–Irwin byl podepsán v březnu 1931. Britská vláda souhlasila s propuštěním všech politických vězňů výměnou za pozastavení hnutí občanské neposlušnosti. Podle paktu byl Gándhí pozván k účasti na konferenci u kulatého stolu v Londýně k diskusím jako jediný zástupce Indického národního kongresu. Konference byla pro Gándhího i nacionalisty zklamáním. Gándhí očekával diskusi o nezávislosti Indie, zatímco britská strana se zaměřila na indická knížata a indické menšiny namísto předání moci.

1921denní půst sebepurifikace

V roce 1932 zahájil Gándhí novou kampaň za zlepšení života nedotknutelných, které začal označovat jako Harijany neboli „boží děti“. Dne 8. května 1933 zahájil Gándhí 21denní půst sebepurifikace a spustil roční kampaň na pomoc hnutí Harijanů. Tato nová kampaň nebyla v rámci komunity Dalitů přijata univerzálně. Ambedkar a jeho spojenci měli pocit, že Gándhí je paternalistický a podkopává politická práva Dalitů.

20Projev „Quit India“ (Odejděte z Indie)

Gándhího odpor k indické účasti ve druhé světové válce byl motivován jeho přesvědčením, že Indie nemůže být stranou války, která se zdánlivě vede za demokratickou svobodu, zatímco tato svoboda je Indii samotné upírána. Odsoudil také nacismus a fašismus, což byl názor, který získal podporu dalších indických vůdců. Jak válka postupovala, Gándhí zintenzivnil svůj požadavek na nezávislost a v roce 1942 v Bombaji vyzval Brity, aby odešli z Indie (Quit India). Byla to nejrozhodnější vzpoura Gándhího a Strany kongresu zaměřená na zajištění britského odchodu z Indie. Britská vláda na projev „Quit India“ rychle zareagovala a během několika hodin po Gándhího projevu zatkla Gándhího i všechny členy pracovního výboru Kongresu. Jeho krajané na zatýkání odpověděli poškozením nebo vypálením stovek vládních železničních stanic, policejních stanic a přestřižením telegrafních drátů.

21Smrt Gándhího manželky

Dne 22. února 1944 v 19:35 zemřela Kasturbai Móhandás Gándhíová v paláci Aga Chána v Púně ve věku 74 let.

22Gándhího propuštění

Gándhí byl propuštěn před koncem války, 6. května 1944, kvůli svému zhoršujícímu se zdraví a nutné operaci; britská správa (Raj) nechtěla, aby zemřel ve vězení a pobouřil národ. Z vazby vyšel do změněné politické scény – například Muslimská liga, která se před několika lety zdála být okrajová, „nyní zaujímala střed politického dění“.

23Gándhího dopis Birlovi

Gándhí se snažil vyzkoušet a dokázat si svou brahmáčarju (celibát). Experimenty začaly nějakou dobu po smrti jeho manželky v únoru 1944. Na začátku svého experimentu nechal ženy spát ve stejné místnosti, ale v jiných postelích. Později spal se ženami ve stejné posteli, ale oblečený, a nakonec spal se ženami nahý. V dubnu 1945 Gándhí v dopise Birlovi v rámci experimentů zmínil, že byl nahý s několika „ženami nebo dívkami“.

24Neschválená nezávislost

V srpnu 1947 Britové rozdělili zemi, přičemž Indie i Pákistán získaly nezávislost za podmínek, které Gándhí neschvaloval.

25Atentát

Dne 30. ledna 1948 v 17:17 byl Gándhí se svými praneteřemi v zahradě bývalého Birla House (nyní Gándhí Smriti) na cestě na modlitební setkání, když Nathuram Godse vypálil z bezprostřední blízkosti tři kulky z pistole Beretta M1934 9mm Corto do jeho hrudi. Podle některých zpráv Gándhí zemřel okamžitě. Podle jiných zpráv, například té, kterou připravil očitý svědek z řad novinářů, byl Gándhí přenesen do Birla House, do ložnice. Tam o 30 minut později zemřel, zatímco jeden z členů Gándhího rodiny četl verše z hinduistických písem.