út led 2, 1990 do pá bře 9, 1990
Mongolia
Mongolská demokratická revoluce v roce 1990 byla pokojná demokratická revoluce, která začala demonstracemi a hladovkami s cílem svrhnout Mongolskou lidovou republiku a postupně směřovala k dnešnímu demokratickému Mongolsku a sepsání nové ústavy. V čele stáli převážně mladí lidé demonstrující na Süchbátarově náměstí v hlavním městě Ulánbátaru. Skončila rezignací autoritářské vlády bez krveprolití. Mezi hlavní organizátory patřili Cachjagín Elbegdordž, Sandžásürengín Zorig, Erdénín Bat-Üül, Bat-Erdénín Batbajar a Dogmidín Sosorbaram.
V roce 1911 probíhala hnutí za nezávislost proti kolonizační politice pozdní dynastie Čching. Nakonec se Mongolská lidová strana chopila moci v Mongolsku v roce 1921 s pomocí Sovětského svazu poté, co byly vyhnány bělogvardějské a čínské síly.
V roce 1924 se strana přejmenovala na Mongolskou lidovou revoluční stranu. Během následujících desetiletí bylo Mongolsko vždy velmi úzce spjato se Sovětským svazem.
Dne 28. listopadu 1989, na konci svého projevu na druhém celostátním sjezdu mladých umělců, Cachjagín Elbegdordž prohlásil, že Mongolsko potřebuje demokracii, a vyzval mládež ke spolupráci na vytvoření demokracie v Mongolsku.
Koncem prosince demonstrace zesílily, když se objevily zprávy o rozhovoru Garriho Kasparova pro časopis Playboy, v němž naznačil, že by Sovětský svaz mohl zlepšit své ekonomické zdraví prodejem Mongolska Číně.
Ráno 10. prosince 1989 se před Kulturním centrem mládeže v Ulánbátaru uskutečnila první otevřená prodemokratická veřejná demonstrace. Elbegdordž tam oznámil založení Mongolské demokratické unie. Tím se zrodila Demokratická unie – první prodemokratické hnutí v Mongolsku.
Dne 2. ledna 1990 začala Mongolská demokratická unie distribuovat letáky vyzývající k demokratické revoluci. Když vláda na tyto a pozdější, agresivnější požadavky nereagovala, došlo k demonstracím.
Dne 14. ledna 1990 se demonstranti, jejichž počet vzrostl ze tří set na zhruba 1 000, setkali na náměstí před Leninovým muzeem v Ulánbátaru, které bylo od té doby pojmenováno jako Náměstí svobody.
Po demonstraci na Náměstí svobody následovala 21. ledna demonstrace na Süchbátarově náměstí (při teplotě -30 °C).
Po četných demonstracích mnoha tisíc lidí v hlavním městě i v provinčních centrech uspořádala 4. března 1990 MDU a tři další reformní organizace společné venkovní masové shromáždění, na které pozvaly vládu. Vláda neposlala žádného zástupce na akci, která se stala demonstrací více než 100 000 lidí požadujících demokratické změny.
Dne 7. března 1990 zahájila Demokratická unie na Süchbátarově náměstí hladovku deseti lidí, kteří naléhali na komunisty, aby odstoupili. Počet hladovkujících se zvýšil a tisíce lidí je podpořily. Politbyro Mongolské lidové revoluční strany (MLRS) (dnešní Mongolská lidová strana) – vládní orgán – nakonec tlaku ustoupilo a zahájilo jednání s vůdci demokratického hnutí Mongolská demokratická unie.
Džambyn Batmönch, předseda politbyra ústředního výboru MLRS, se 9. března 1990 rozhodl rozpustit politbyro a rezignovat. V zákulisí však MLRS vážně uvažovala o tvrdém zásahu proti demonstrantům a připravila dekret, který měl podepsat stranický vůdce Džambyn Batmönch.
Elbegdordž oznámil zprávu o rezignaci politbyra hladovkujícím a lidem, kteří se shromáždili na Süchbátarově náměstí ve 22 hodin po jednáních mezi vůdci MLRS a Mongolskou demokratickou unií. Hladovka byla ukončena.
Po demokratické revoluci v roce 1990 se 29. července 1990 konaly první svobodné vícepartijní volby do dvoukomorového parlamentu v Mongolsku.
Velký lidový churál (horní komora) se poprvé sešel 3. září a zvolil prezidenta (MLRS), viceprezidenta (sociální demokrat), premiéra (MLRS) a 50 členů do Malého churálu (dolní komora). Viceprezident byl zároveň předsedou Malého churálu.
V listopadu 1991 zahájil Velký lidový churál (parlament) diskusi o nové ústavě.
Nová ústava vstoupila v platnost 12. února 1992. Kromě toho, že ustavila Mongolsko jako nezávislou, suverénní republiku a zaručila řadu práv a svobod, nová ústava restrukturalizovala zákonodárnou moc vlády a vytvořila jednokomorový zákonodárný sbor, Státní velký churál (SVCH).
Ústava byla v roce 1992 pozměněna. Prvním volebním vítězstvím demokratů byly prezidentské volby v roce 1993, kdy zvítězil opoziční kandidát Punsalmaagín Očirbat.
Koalice Demokratické unie, vedená předsedou Demokratické strany Cachjagínem Elbegdordžem, poprvé uspěla při získání většiny v parlamentních volbách v roce 1996.
