Historie Muhammad Yunus

Jako třetí z devíti dětí se Yunus narodil 28. června 1940 v bengálské muslimské rodině ve vesnici Bathua, u silnice Kaptai v Hathazari, Chittagong v Bengálském předsednictví Britské Indie, v dnešním Bangladéši.

V roce 1944 se jeho rodina přestěhovala do města Chittagong a on přestoupil ze své vesnické školy na základní školu Lamabazar.

Kolem roku 1949 začala jeho matka trpět psychickým onemocněním.

V roce 1957 se zapsal na katedru ekonomie na Dhácké univerzitě, kde v roce 1960 dokončil bakalářské studium (BA) a v roce 1961 magisterské studium (MA).

Po promoci nastoupil Yunus do Úřadu pro ekonomii jako výzkumný asistent pro ekonomické výzkumy profesora Nurula Islama a Rehmana Sobhana. Později byl v roce 1961 jmenován lektorem ekonomie na Chittagong College. Během té doby si také vedle toho založil ziskovou továrnu na balení.

Nurul Islam

Pokračovat v vyprávění

V roce 1965 získal Fulbrightovo stipendium ke studiu ve Spojených státech.

V letech 1969 až 1972 byl Yunus odborným asistentem ekonomie na Middle Tennessee State University v Murfreesboro.

V roce 1967, když Yunus navštěvoval Vanderbiltovu univerzitu, se seznámil s Verou Forostenko, studentkou ruské literatury na Vanderbiltově univerzitě a dcerou ruských imigrantů do Trentonu v New Jersey ve Spojených státech. Vzali se v roce 1970.

Inspirován vznikem Bangladéše v roce 1971 se Yunus v roce 1972 vrátil domů, aby pomohl Mudžíbovi obnovit národ zničený dlouhou a krvavou válkou.

Doktorát z ekonomie získal na Vanderbiltově univerzitě v rámci postgraduálního programu ekonomického rozvoje (GPED) v roce 1971.

Vanderbilt University, Nashville, Tennessee

Pokračovat v vyprávění

Během bangladéšské války za nezávislost v roce 1971 založil Yunus spolu s dalšími Bangladéšany ve Spojených státech občanský výbor a vedl Bangladéšské informační centrum, aby získal podporu pro osvobození. Ze svého domova v Nashvillu také vydával Bangladesh Newsletter.

V roce 1975 vyvinul Nabajug (Nová éra) Tebhaga Khamar (třídílná farma), který vláda přijala jako program balených vstupů (Packaged Input Programme). Aby byl projekt efektivnější, navrhli Yunus a jeho spolupracovníci program Gram Sarkar (vesnická vláda).

V roce 1976, během návštěv nejchudších domácností ve vesnici Jobra poblíž Chittagongské univerzity, Yunus zjistil, že velmi malé půjčky mohou mít pro chudého člověka neúměrně velký význam. Yunus půjčil 27 USD ze svých peněz 42 ženám ve vesnici, z nichž každá na půjčce vydělala 0,50 BDT (0,02 USD). Yunusovi je tedy připisován nápad mikroúvěrů.

V prosinci 1976 Yunus konečně zajistil půjčku od vládní Janata Bank, aby mohl půjčovat chudým v Jobře. Instituce pokračovala v činnosti a zajišťovala půjčky od jiných bank pro své projekty.

Yunusovo manželství s Verou skončilo několik měsíců po narození jejich dcery Monicy Yunus v roce 1979 v Chittagongu, když se Vera vrátila do New Jersey s tvrzením, že Bangladéš není dobré místo pro výchovu dítěte.

Yunus se oženil s Afrozi Yunus, která byla tehdy výzkumnicí ve fyzice na Manchesterské univerzitě. Později byla jmenována profesorkou fyziky na Jahangirnagarské univerzitě. Jejich dcera Deena Afroz Yunus se narodila v roce 1986.

Do roku 1982 měla 28 000 členů. 1. října 1983 zahájil pilotní projekt provoz jako plnohodnotná banka pro chudé Bangladéšany a byl přejmenován na Grameen Bank („Vesnická banka“).

Slavnostní zahájení Grameenphone, největší telefonní služby v Bangladéši, se konalo v Hasinině kanceláři 26. března 1997.

Yunus získal v roce 2006 Nobelovu cenu za mír spolu s Grameen Bank za jejich úsilí o vytvoření ekonomického a sociálního rozvoje.

Muhammad Yunus

Pokračovat v vyprávění

11. ledna 2007 provedl armádní generál Moeen U Ahmed vojenský převrat. Mezitím Yunus odmítl jeho žádost, aby se stal čtvrtým hlavním poradcem národa po skončení funkčního období Khaledy Zia. Yunus však generálovi navrhl, aby na tuto práci vybral Fakhruddina Ahmeda.

Khaleda ZiaFakhruddin Ahmed

Pokračovat v vyprávění

Yunus 18. února 2007 konečně oznámil, že je ochoten založit politickou stranu, pracovně nazvanou Občanská moc (Nagorik Shakti).

Spekulovalo se, že armáda podporuje Yunusův vstup do politiky. 3. května však Yunus po setkání s hlavou prozatímní vlády Fakhruddinem Ahmedem prohlásil, že se rozhodl své politické plány opustit.

Fakhruddin Ahmed

Pokračovat v vyprávění

V lednu 2008 vyhlásil Houston v Texasu 14. leden „Dnem Muhammada Yunuse“.

Muhammad Yunus

Pokračovat v vyprávění

V červenci 2009 se Yunus stal členem mezinárodního poradního sboru nizozemské rozvojové organizace SNV, aby podpořil její práci v oblasti snižování chudoby.

Od roku 2010 působí Yunus jako komisař Širokopásmové komise pro digitální rozvoj, což je iniciativa OSN, která se snaží využívat širokopásmové internetové služby k urychlení sociálního a ekonomického rozvoje.

Dánský dokumentární film „Caught in Micro Debt“, který produkoval a režíroval novinář Tom Heinemann, byl odvysílán v norské národní televizi NRK v listopadu 2010. Vznesl řadu obvinění proti Yunusovi a bance Grameen Bank.

Dne 6. prosince zveřejnil NORAD (Norská agentura pro rozvojovou spolupráci) prohlášení, které zbavuje Yunuse a banku jakéhokoli pochybení v této věci, a to po komplexním přezkoumání podpory ze strany NORAD, které zadal ministr pro mezinárodní rozvoj.

Vláda oznámila přezkum činnosti Grameen Bank dne 11. ledna 2011, který stále probíhá.

Dne 27. ledna 2011 stanul Yunus před soudem v případu falšování potravin, který podal soud pro bezpečnost potravin Dhaka City Corporation (DCC), a obvinil ho z výroby „falšovaného“ jogurtu, jehož obsah tuku byl pod zákonným minimem. Podle Yunusova právníka jsou obvinění „falešná a nepodložená“. Na žádost Yunusových právníků, kteří poukázali na procesní nesrovnalosti a chyby, se tímto případem nyní zabývá Nejvyšší soud.

Dne 15. února 2011 prohlásil bangladéšský ministr financí Abul Maal Abdul Muhith, že by se Yunus měl „držet stranou“ od Grameen Bank, dokud bude vyšetřována.

Abul Maal Abdul Muhith

Pokračovat v vyprávění

V březnu 2011 podal Yunus k bangladéšskému Nejvyššímu soudu petici, v níž napadl zákonnost rozhodnutí bangladéšské centrální banky odvolat ho z funkce výkonného ředitele Grameen Bank. Téhož dne podalo druhou petici devět zvolených ředitelů Grameen Bank.

Muhammad Yunus

Pokračovat v vyprávění

Dne 2. března 2011 Muzammel Huq – bývalý zaměstnanec banky, kterého vláda v lednu jmenovala předsedou – oznámil, že Yunus byl propuštěn z funkce výkonného ředitele banky. Generální manažerka banky Jannat-E Quanine však vydala prohlášení, že Yunus „pokračuje ve svém úřadě“ až do přezkoumání právních otázek souvisejících s touto kontroverzí.

Slyšení u Nejvyššího soudu k peticím bylo naplánováno na 6. března 2011, ale bylo odloženo. Dne 8. března 2011 soud potvrdil Yunusovo propuštění.

Dne 2. srpna 2012 schválila vláda Šajch Hasíny návrh „Nařízení o Grameen Bank z roku 2012“ s cílem zvýšit vládní kontrolu nad bankou.

Sheikh Hasina

Pokračovat v vyprávění

Dne 4. října 2013 schválil bangladéšský kabinet návrh nového zákona, který dá centrální bance země užší kontrolu nad Grameen Bank, čímž se zvýší sázky v dlouhotrvajícím sporu s průkopnickým poskytovatelem mikroúvěrů.

Nový zákon o Grameen Bank byl parlamentem schválen 7. listopadu 2013 a nahradil nařízení o Grameen Bank, zákon, který v roce 1983 podložil vznik Grameen Bank jako specializované instituce pro mikroúvěry.

V březnu 2016 byl generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem jmenován do Komise na vysoké úrovni pro zaměstnanost ve zdravotnictví a hospodářský růst, které předsedali prezidenti François Hollande z Francie a Jacob Zuma z Jihoafrické republiky.

Ban Ki-moonFrançois HollandeJacob Zuma

Pokračovat v vyprávění