1Vznik FSLN
V roce 1961 Carlos Fonseca Amador, Silvio Mayorga a Tomás Borge Martínez založili spolu s dalšími studentskými aktivisty na Universidad Nacional Autonoma de Nicaragua (UNAN) v Managui FSLN (Sandinovskou frontu národního osvobození). Pro zakládající členy FSLN to nebyla první zkušenost s politickým aktivismem. Amador, první generální tajemník organizace, spolupracoval s ostatními na novinách s názvem Segovia, které byly „zcela kritické“ vůči Somozově vládě.
2FSLN zahájila kampaň únosů
V 70. letech zahájila FSLN kampaň únosů, která vedla k celostátnímu uznání skupiny v nikaragujských médiích a upevnění pozice skupiny jako síly v opozici vůči Somozovu režimu.
3Administrativa amerického prezidenta Jimmyho Cartera zastavila pomoc Somozovu režimu
Somozův režim, jehož součástí byla Nikaragujská národní garda, síla vysoce vycvičená americkou armádou, vyhlásil výjimečný stav a začal používat mučení, mimosoudní popravy, zastrašování a cenzuru tisku v boji proti útokům FSLN. To vedlo k mezinárodnímu odsouzení režimu a v roce 1978 administrativa amerického prezidenta Jimmyho Cartera zastavila pomoc Somozovu režimu kvůli porušování lidských práv (Bolandův dodatek). V reakci na to Somoza zrušil výjimečný stav, aby mohl nadále dostávat pomoc.
4Pedro Joaquín Chamorro Cardenal byl zavražděn
Dne 10. ledna 1978 byl redaktor managujských novin La Prensa a zakladatel Unie za demokratické osvobození (UDEL) Pedro Joaquín Chamorro Cardenal zavražděn podezřelými elementy Somozova režimu a v hlavním městě Managua vypukly nepokoje namířené proti Somozovu režimu.
5Generální stávka vyzvala ke konci Somozova režimu
Po nepokojích vyzvala generální stávka ve dnech 23.–24. ledna ke konci Somozova režimu a podle pracovníků amerického ministerstva zahraničí na velvyslanectví USA byla úspěšná v uzavření přibližně 80 % podniků nejen v Managui, ale i v provinčních hlavních městech León, Granada, Chinandega a Matagalpa.
6FSLN zinscenovala masivní operaci únosů
Dne 22. srpna 1978 zinscenovala FSLN masivní operaci únosů. Sandinovské síly vedené Édenem Pastorou obsadily Národní palác během zasedání zákonodárného sboru a vzaly 2 000 rukojmích. Pastora požadoval peníze, propuštění sandinovských vězňů a „prostředek k propagaci sandinovské věci“. Po dvou dnech vláda souhlasila se zaplacením 500 000 dolarů a propuštěním určitých vězňů, což znamenalo velké vítězství pro FSLN.
7Organizace amerických států dohlížela na jednání mezi FSLN a vládou
Začátkem roku 1979 Organizace amerických států dohlížela na jednání mezi FSLN a vládou. Ta však ztroskotala, když se ukázalo, že Somozův režim nemá v úmyslu dovolit konání demokratických voleb.
8FSLN ovládala celou zemi kromě hlavního města
Do června 1979 ovládala FSLN celou zemi kromě hlavního města.
9Prezident Somoza rezignoval
Dne 17. července prezident Somoza rezignoval a FSLN vstoupila do Managuy, čímž předala plnou kontrolu nad vládou revolučním hnutím.
10Ronald Reagan zrušil poskytování hospodářské pomoci Nikaragui
Po nástupu do úřadu v lednu 1981 Ronald Reagan zrušil poskytování hospodářské pomoci Nikaragui.
11Prezident Reagan podepsal směrnici o národní bezpečnosti číslo 7
a 6. srpna 1981 podepsal směrnici o národní bezpečnosti číslo 7, která povolila výrobu a přepravu zbraní do regionu, nikoli však jejich nasazení.
12Prezident Reagan podepsal směrnici o národní bezpečnosti 17
Dne 17. listopadu 1981 podepsal prezident Reagan směrnici o národní bezpečnosti 17, která povolila tajnou podporu protisandinovským silám.
13Síly Contras začaly provádět atentáty na členy nikaragujské vlády
Do roku 1982 začaly síly Contras provádět atentáty na členy nikaragujské vlády.
14Contras zahájili velkou ofenzívu
Do roku 1983 zahájili Contras velkou ofenzívu a CIA jim pomáhala klást miny v nikaragujských přístavech, aby zabránila příchodu zásilek zahraničních zbraní.
15Nikaragujské všeobecné volby v roce 1984
Volby v roce 1984 se konaly 4. listopadu. Z 1 551 597 občanů registrovaných v červenci hlasovalo 1 170 142 (75,41 %). Neplatné hlasy tvořily 6 % z celkového počtu. Mezinárodní pozorovatelé prohlásili volby za svobodné a spravedlivé, přestože je Reaganova administrativa odsoudila jako „sovětskou frašku“.
16Summit „Esquipulas I“
Mírová dohoda z Esquipulas byla iniciativou v polovině 80. let, která měla urovnat vojenské konflikty, jež sužovaly Střední Ameriku po mnoho let, a v některých případech (zejména v Guatemale) po celá desetiletí. V květnu 1986 se konal summit „Esquipulas I“, kterého se zúčastnilo pět středoamerických prezidentů.
17Aféra Írán-Contras z roku 1987
Aféra Írán-Contras z roku 1987 opět postavila Reaganovu administrativu do centra tajné podpory pro Contras.
18Kostarický prezident předložil mírový plán
Dne 15. února 1987 předložil kostarický prezident Óscar Arias mírový plán, který se vyvinul z tohoto setkání.
19„Dohoda Esquipulas II“
Během let 1986 a 1987 byl vytvořen „proces z Esquipulas“, v němž se hlavy středoamerických států dohodly na hospodářské spolupráci a rámci pro mírové řešení konfliktů. Z toho vzešla „dohoda Esquipulas II“, kterou 7. srpna 1987 v Ciudad de Guatemala podepsalo pět prezidentů.