út pro 10, 1901 do Přítomnost
Sweden and Norway
Nobelova cena je soubor každoročních mezinárodních ocenění udělovaných v několika kategoriích švédskými a norskými institucemi jako uznání za akademický, kulturní nebo vědecký přínos.
V roce 1888 byl Nobel ohromen, když si v jedněch francouzských novinách přečetl vlastní nekrolog s titulkem „Obchodník se smrtí je mrtev“. Ve skutečnosti zemřel Alfredův bratr Ludvig; nekrolog byl předčasný o osm let. Článek Nobela zneklidnil a vyvolal v něm obavy, jak na něj bude vzpomínáno. To ho inspirovalo ke změně závěti.
Svou závěť podepsal ve Švédsko-norském klubu v Paříži 27. listopadu 1895. K všeobecnému úžasu Nobelova poslední vůle stanovila, že jeho jmění má být použito k vytvoření série cen pro ty, kteří lidstvu prokáží „největší přínos“ v oborech fyzika, chemie, fyziologie nebo medicína, literatura a mír. Nobel odkázal 94 % svého celkového majetku, 31 milionů SEK (186 milionů USD v roce 2008), na založení pěti Nobelových cen.
Dne 10. prosince 1896 zemřel Alfred Nobel ve své vile v italském San Remu na mozkové krvácení. Bylo mu 63 let.
Kvůli skepsi ohledně závěti nebyla tato norským Stortingem schválena až do 26. dubna 1897.
Nobelovy pokyny jmenovaly Norský Nobelův výbor pro udělení Ceny za mír, jehož členové byli jmenováni krátce po schválení závěti v dubnu 1897. Krátce poté byly určeny další organizace udělující ceny. Byly to Karolinska Institutet 7. června, Švédská akademie 9. června a Královská švédská akademie věd 11. června.
Exekutoři závěti, Ragnar Sohlman a Rudolf Lilljequist, založili Nobelovu nadaci, aby se starala o majetek a organizovala udělování cen. Nově vytvořené stanovy Nobelovy nadace byly vyhlášeny králem Oskarem II.
Rodina Curieových získala nejvíce cen, celkem čtyři ceny pro pět jednotlivých laureátů. Marie Curie získala ceny za fyziku (v roce 1903) a chemii (v roce 1911). Její manžel, Pierre Curie, s ní sdílel cenu za fyziku v roce 1903. Jejich dcera, Irène Joliot-Curie, obdržela Nobelovu cenu za chemii v roce 1935 společně se svým manželem Frédérikem Joliot-Curie. Manžel druhé dcery Marie Curie, Henry Labouisse, byl navíc ředitelem UNICEF, když v roce 1965 jménem této organizace převzal Nobelovu cenu za mír.
V letech 1938 a 1939 Třetí říše Adolfa Hitlera zakázala třem laureátům z Německa (Richardu Kuhnovi, Adolfu Friedrichu Johannu Butenandtovi a Gerhardu Domagkovi) převzít jejich ceny. Každý z nich byl později schopen diplom a medaili převzít. I když bylo Švédsko během druhé světové války oficiálně neutrální, ceny byly udělovány nepravidelně.
V letech 1940 až 1942 nebyla udělena žádná cena v žádné kategorii kvůli okupaci Norska Německem. V následujícím roce byly uděleny všechny ceny kromě cen za literaturu a mír.
Nobelova nadace je osvobozena od všech daní ve Švédsku (od roku 1946) a od investičních daní ve Spojených státech (od roku 1953).
Dva laureáti dobrovolně odmítli Nobelovu cenu. V roce 1964 byla Jean-Paulu Sartrovi udělena Nobelova cena za literaturu, ale odmítl ji se slovy: „Spisovatel musí odmítnout nechat se přeměnit v instituci, i kdyby se tak dělo v té nejuctivější formě.“
V roce 1968 oslavila švédská centrální banka Sveriges Riksbank své 300. výročí darováním velké sumy peněz Nobelově nadaci, která měla být použita na založení ceny na počest Alfreda Nobela.
Následujícího roku byla poprvé udělena Cena Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Za výběr laureátů byla zodpovědná Královská švédská akademie věd. Prvními laureáty Ceny za ekonomii byli Jan Tinbergen a Ragnar Frisch. Správní rada Nobelovy nadace rozhodla, že po tomto doplnění již nebude povoleno udělování žádných dalších nových cen.
Lê Đức Thọ, vybraný pro Nobelovu cenu za mír v roce 1973 za svou roli v Pařížských mírových dohodách, ji odmítl s odůvodněním, že ve Vietnamu ve skutečnosti žádný mír nepanuje.
Od 80. let 20. století se investice nadace staly ziskovějšími a k 31. prosinci 2007 činila aktiva spravovaná Nobelovou nadací 3,628 miliardy švédských korun (cca 560 milionů USD).
Nejmladší osobou, která kdy obdržela Nobelovu cenu, byla Malala Júsufzajová; ve věku 17 let obdržela Nobelovu cenu za mír (2014).
Nejstarší osobou, která kdy obdržela Nobelovu cenu, byl John B. Goodenough; ve věku 97 let obdržel Nobelovu cenu za chemii (2019).
