Pád Palmýry

Během šesti měsíců stála jeho vojska u bran Palmýry, která se vzdala, když se Zenobia pokusila uprchnout do sásánovské říše. Nakonec byli Zenobia a její syn zajati a museli kráčet v jeho triumfálním průvodu ulicemi Říma, žena ve zlatých řetězech. Poté, co byly zásoby obilí opět odeslány do Říma, Aurelianovi vojáci rozdávali občanům města chléb zdarma a císař byl svými poddanými oslavován jako hrdina. Po krátkém střetu s Peršany a dalším v Egyptě proti uzurpátorovi Firmovi byl Aurelianus nucen vrátit se v roce 273 do Palmýry, když se město znovu vzbouřilo. Tentokrát Aurelianus dovolil svým vojákům město vyplenit a Palmýra se již nikdy nevzpamatovala. Dostalo se mu dalších poct; nyní byl znám jako Parthicus Maximus a Restitutor Orientis („Obnovitel východu“).

Může obsahovat chyby.