Narození
Rúholláh Músaví Chomejní, jehož křestní jméno znamená „duch Alláha“, se narodil 24. září 1902 v Chomejnu v provincii Markází.
null
Historie Rúholláh Chomejní
st zář 24, 1902 do so čvn 3, 1989
Iran
Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní (24. září 1902 – 3. června 1989), na Západě známý také jako ajatolláh Chomejní, byl íránský politik a duchovní. Byl zakladatelem Íránské islámské republiky a vůdcem íránské islámské revoluce v roce 1979, která vedla ke svržení posledního íránského šáha Muhammada Rezy Pahlavího a konci 2500 let trvající perské monarchie. Po revoluci se Chomejní stal nejvyšším vůdcem země, což byla funkce vytvořená v ústavě islámské republiky jako nejvyšší politická a náboženská autorita národa, kterou zastával až do své smrti. Dne 4. června 1989 ho ve funkci nahradil Alí Chameneí.
Zahájení studií
Po první světové válce byla učiněna opatření, aby studoval na islámském semináři v Isfahánu, ale více ho přitahoval seminář v Aráku. Byl svěřen do vedení ajatolláha Abdula Karíma Haerího Jazdího. V roce 1920 se Chomejní přestěhoval do Aráku a zahájil svá studia.
První politická kniha
Jeho první politická kniha, Kašf al-Asrár (Odhalení tajemství), vydaná v roce 1942, byla bod po bodu vyvrácením díla Asrár-e hazár sál (Tajemství tisíce let), traktátu napsaného žákem předního íránského protiklerikálního historika.
Bílá revoluce
V lednu 1963 šáh oznámil „Bílou revoluci“, šestibodový reformní program požadující pozemkovou reformu, znárodnění lesů, prodej státních podniků soukromým subjektům, volební změny umožňující volební právo ženám a možnost nekřesťanů zastávat úřady, podíly na zisku v průmyslu a kampaň za gramotnost v národních školách. Některé z těchto iniciativ byly považovány za nebezpečné, zejména mocnými a privilegovanými šíitskými ulamy (náboženskými učenci), a tradicionalisty za westernizační trendy (Chomejní je vnímal jako „útok na islám“).
Chomejní vydal ostře formulované prohlášení odsuzující šáha a jeho plány
Dne 22. ledna 1963 vydal Chomejní ostře formulované prohlášení odsuzující šáha a jeho plány. O dva dny později šáh vyslal obrněnou kolonu do Komu a pronesl projev, v němž tvrdě zaútočil na ulamy jako společenskou třídu.
Projev v madrasa Fejzije
Odpoledne v den Ašúry (3. června 1963) pronesl Chomejní projev v madrasa Fejzije, v němž paralelizoval sunnitského muslimského chalífu Jazída, který je šíity vnímán jako „tyran“, se šáhem, přičemž šáha odsoudil jako „ubohého, mizerného člověka“ a varoval ho, že pokud nezmění své způsoby, přijde den, kdy mu lidé budou děkovat za jeho odchod ze země.
Zatčen
Dne 5. června 1963 (15. chordád) ve 3:00 ráno, dva dny po tomto veřejném odsouzení šáha Muhammada Rezy Pahlavího, byl Chomejní v Komu zatčen a převezen do Teheránu.
Chomejní odsoudil šáha i Spojené státy
Dne 26. října 1964 Chomejní odsoudil šáha i Spojené státy. Tentokrát to byla reakce na „kapitulace“ neboli diplomatickou imunitu, kterou šáh udělil americkému vojenskému personálu v Íránu.
Poslán do Turecka
Chomejní strávil více než 14 let v exilu, většinou ve svatém iráckém městě Nadžaf. Zpočátku byl 4. listopadu 1964 poslán do Turecka, kde pobýval v Burse v domě plukovníka Alího Cetinera z turecké vojenské rozvědky.
Do Iráku
V říjnu 1965, po necelém roce, mu bylo dovoleno přestěhovat se do iráckého Nadžafu, kde zůstal až do roku 1978, kdy byl vyhoštěn tehdejším viceprezidentem Saddámem Husajnem.
Návštěva Paříže
V té době nespokojenost se šáhem sílila a Chomejní 6. října 1978 navštívil na turistické vízum Neauphle-le-Château, předměstí Paříže ve Francii.
Šáh opustil zemi
Chomejnímu nebylo dovoleno vrátit se do Íránu během šáhovy vlády (protože byl v exilu). Dne 16. ledna 1979 šáh opustil zemi (údajně „na dovolenou“) a už se nikdy nevrátil.
Návrat do Íránu
O dva týdny později, ve čtvrtek 1. února 1979, se Chomejní triumfálně vrátil do Íránu, kde ho přivítal radostný dav odhadovaný (BBC) až na pět milionů lidí.
Armáda vyhlásila neutralitu
Dne 11. února, jak se vzpoura šířila a zbrojnice byly obsazovány, armáda vyhlásila neutralitu a Bachtijárův režim se zhroutil.
Chomejní jmenoval svého vlastního konkurenčního prozatímního premiéra
Dne 11. února Chomejní jmenoval svého vlastního konkurenčního prozatímního premiéra, Mehdího Bázargána, s požadavkem: „protože jsem ho jmenoval, musí být poslouchán.“ Byla to „Boží vláda“, varoval, neposlušnost vůči němu nebo Bázargánovi byla považována za „vzpouru proti Bohu“.
Nahrazení monarchie
Ve dnech 30. a 31. března 1979 proběhlo referendum o nahrazení monarchie islámskou republikou, které prošlo s 98 % hlasů pro nahrazení, s otázkou: „má být monarchie zrušena ve prospěch islámské vlády?“
Požadavek na návrat šáha do Íránu k soudu
Dne 22. října 1979 Spojené státy přijaly vyhoštěného a nemocného šáha do země k léčbě rakoviny. V Íránu se okamžitě zvedla vlna odporu, přičemž Chomejní i levicové skupiny požadovali návrat šáha do Íránu k soudu a popravě.
Nová ústava islámské republiky
V listopadu 1979 byla v celostátním referendu přijata nová ústava islámské republiky.
Íránská krize s rukojmími
Dne 4. listopadu skupina íránských vysokoškolských studentů, kteří si říkali Muslimští studenti následovníci imámovy linie, převzala kontrolu nad americkým velvyslanectvím v Teheránu a držela 52 zaměstnanců velvyslanectví jako rukojmí po dobu 444 dní – událost známá jako íránská krize s rukojmími.
První prezident Íránu
Dne 4. února 1980 byl Abolhasan Banísadr zvolen prvním prezidentem Íránu.
Válka s Irákem
Irák zahájil totální invazi do Íránu, čímž začala íránsko-irácká válka (září 1980 – srpen 1988).
Úmrtí
Chomejního zdraví se zhoršovalo několik let před jeho smrtí. Po jedenácti dnech strávených v nemocnici v Džamaránu zemřel Rúholláh Chomejní 3. června 1989 poté, co během pouhých deseti dnů utrpěl pět infarktů, ve věku 86 let těsně před půlnocí.
Ajatolláh Haerí Jazdí se přestěhoval do Komu
Ajatolláh Haerí Jazdí se přestěhoval do islámského semináře ve svatém městě Kom, jihozápadně od Teheránu, a vyzval své studenty, aby ho následovali.