1Narození

Narozena 1. října 1956 v Eastbourne, Sussex.

2Absolutorium

May navštěvovala Oxfordskou univerzitu, studovala geografii na St Hugh's College a v roce 1977 promovala s titulem bakaláře druhé třídy.

3Všeobecné volby 1992

Ve všeobecných volbách v roce 1992 May neúspěšně kandidovala v bezpečném labouristickém obvodu North West Durham, kde skončila druhá za úřadující poslankyní Hilary Armstrong s 12 747 hlasy (27,6 %) oproti 26 734 (57,8 %), přičemž budoucí lídr Liberálních demokratů Tim Farron skončil třetí.

4Křeslo v parlamentu

Před všeobecnými volbami v roce 1997 byla May vybrána jako kandidátka Konzervativní strany za Maidenhead, nový obvod vytvořený z částí obvodů Windsor a Maidenhead a Wokingham. Byla zvolena s 25 344 hlasy (49,8 %), což bylo téměř dvojnásobek hlasů druhého v pořadí, Andrewa Terence Ketteringhama z Liberálních demokratů, který získal 13 363 hlasů (26,3 %).

5První žena v čele Konzervativní strany

May byla v červenci 2002 jmenována první ženou v čele Konzervativní strany.

6Znovuzvolena poslankyní za Maidenhead

Dne 6. května 2010 byla May znovu zvolena poslankyní za Maidenhead se zvýšenou většinou 16 769 hlasů – 60 % odevzdaných hlasů. Stalo se tak po dřívějším neúspěšném pokusu Liberálních demokratů připravit ji o křeslo v roce 2005, kdy byla jedním z hlavních cílů jejich „dekapitační strategie“.

7Jmenování ministryní vnitra

Dne 12. května 2010, kdy byla May jmenována ministryní vnitra a ministryní pro ženy a rovné příležitosti premiérem Davidem Cameronem jako součást jeho prvního kabinetu, se stala čtvrtou ženou, která zastávala jeden z britských vysokých státních úřadů, po Margaret Thatcherové (premiérka), Margaret Beckettové (ministryně zahraničí) a Jacqui Smithové (ministryně vnitra).

8Oznámení kandidatury na vedení Konzervativní strany

Dne 30. června 2016 May oznámila svou kandidaturu na vedení Konzervativní strany, aby nahradila Davida Camerona, který rezignoval po výsledku referenda o členství v Evropské unii, v němž 52 % voličů hlasovalo pro odchod z EU.

9Vůdkyně Konzervativní strany

May byla téhož večera formálně prohlášena za vůdkyni Konzervativní strany.

10Druhá britská premiérka

Dne 13. července 2016, dva dny poté, co se stala vůdkyní Konzervativní strany, byla May jmenována premiérkou královnou Alžbětou II., čímž se stala teprve druhou britskou premiérkou po Margaret Thatcherové.

11Největší porážka vlády Spojeného království v historii

Dne 15. ledna 2019 byla vláda Mayové poražena v Dolní sněmovně rozdílem 230 hlasů (202 pro a 432 proti) při hlasování o její dohodě o odchodu z Evropské unie. Byla to největší porážka vlády Spojeného království v historii.

12Opětovná porážka

Dne 29. března byla May opět poražena o 58 hlasů ve Sněmovně (286 pro a 344 proti) v otázce dohody o vystoupení, nikoliv však politické deklarace. S dalšími 2 porážkami 14. února (258 ku 303) a 12. března (242 ku 391)

13Potvrzení rezignace

Dne 24. května potvrdila, že 7. června rezignuje na post vůdkyně Konzervativní strany.