1Německo podepsalo Versailleskou smlouvu
28. června byla podepsána Versailleská smlouva, která Německu nařídila omezit armádu, převzít odpovědnost za první světovou válku, vzdát se části území a platit spojencům přemrštěné reparace. Zároveň v té době zabránila Německu ve vstupu do Společnosti národů.
2Německá ústava upravena
V říjnu 1918 byla ústava Německého císařství reformována, aby poskytla více pravomocí zvolenému parlamentu.
3Bavorský král Ludvík III. uprchl
Do 7. listopadu revoluce dorazila do Mnichova, což vedlo k útěku bavorského krále Ludvíka III. MSPD se rozhodla využít své podpory v základnách a postavit se do čela hnutí s požadavkem na abdikaci císaře Viléma II.
4Německou republiku vyhlásil Philipp Scheidemann
9. listopadu 1918 byla „Německá republika“ vyhlášena členem MSPD Philippem Scheidemannem v budově Říšského sněmu v Berlíně, k velkému vzteku Friedricha Eberta, vůdce MSPD, který se domníval, že o otázce monarchie či republiky by mělo rozhodnout národní shromáždění.
5Německo po první světové válce
Nepřátelství v první světové válce probíhalo mezi 28. červencem 1914 a 11. listopadem 1918, během nichž bylo mobilizováno přes 70 milionů vojenských pracovníků; válka skončila 20 miliony vojenských a civilních obětí – bez započtení úmrtí z pandemie španělské chřipky v roce 1918, která si vyžádala miliony dalších – což z ní činí jednu z největších a nejsmrtelnějších válek v historii. Postavení Německa a Ústředních mocností se zhoršilo, což je vedlo k žádosti o mír.
6Příměří z 11. listopadu 1918
11. listopadu 1918 podepsali němečtí zástupci v Compiègne příměří. Fakticky ukončilo vojenské operace mezi spojenci a Německem. Znamenalo německou kapitulaci bez jakýchkoli ústupků ze strany spojenců; námořní blokáda měla pokračovat až do sjednání úplných mírových podmínek.
7Rada lidových pověřenců přebírá kontrolu
Od listopadu 1918 do ledna 1919 bylo Německo spravováno „Radou lidových pověřenců“ pod vedením Eberta a Haaseho.
8Část Německa byla okupována
Okupace Porýní proběhla po příměří s Německem z 11. listopadu 1918. Okupační armády tvořily americké, belgické, britské a francouzské síly.
9Spartakovské povstání
V lednu podnikl Svaz spartakovců a další v ulicích Berlína další ozbrojené pokusy o nastolení komunismu, známé jako spartakovské povstání.
10Friedrich Ebert byl zvolen prezidentem Výmarské republiky
6. února 1919 se Národní shromáždění sešlo ve městě Výmar a vytvořilo Výmarskou koalici. Zvolili také vůdce SDP Friedricha Eberta prezidentem Výmarské republiky.
11Pokus o převrat proti Výmarské republice
13. března 1920 během Kappova puče obsadilo 12 000 vojáků Freikorpsu Berlín a dosadilo Wolfganga Kappa, pravicového novináře, jako kancléře.
12Rapallská smlouva
Rapallská smlouva byla dohoda podepsaná 16. dubna 1922 mezi Německou republikou a sovětským Ruskem, na jejímž základě se obě strany zřekly všech územních a finančních nároků vůči sobě navzájem a navázaly přátelské diplomatické vztahy.
13Vláda nesplácela některé platby
Do roku 1923 republika tvrdila, že si již nemůže dovolit reparační platby požadované Versailleskou smlouvou, a vláda některé platby nesplácela.
14Francouzi a Belgičané okupovali Porúří
Francouzské a belgické jednotky okupovaly Porúří, v té době nejproduktivnější průmyslovou oblast Německa, a v lednu 1923 převzaly kontrolu nad většinou těžařských a výrobních společností.
15Gustav Stresemann byl jmenován kancléřem Německa
Gustav Stresemann byl říšským kancléřem po dobu 100 dní v roce 1923 a v letech 1923 až 1929 působil jako ministr zahraničí, což bylo období relativní stability pro Výmarskou republiku, v Německu známé jako Goldene Zwanziger („zlatá dvacátá léta“).
16Locarnská smlouva
V říjnu 1925 byla Německem, Francií, Belgií, Británií a Itálií podepsána Locarnská smlouva; uznala německé hranice s Francií a Belgií.
17Německo bylo přijato za člena Společnosti národů
V roce 1926 bylo Německo přijato do Společnosti národů jako stálý člen, čímž se zlepšilo jeho mezinárodní postavení a získalo právo hlasovat o záležitostech Společnosti.
18Nárůst nezaměstnanosti ve Výmarské republice
V roce 1926 bylo nezaměstnaných asi 2 miliony Němců, což v roce 1932 vzrostlo na přibližně 6 milionů. Mnozí vinili Výmarskou republiku. To se projevilo, když politické strany na pravici i levici, které chtěly republiku zcela rozpustit, znemožnily jakoukoli demokratickou většinu v parlamentu.
19Komunisté a nacisté získali vysoké procento ve vládě
Všeobecné volby 31. července 1932 přinesly velké zisky komunistům a nacistům, kteří získali 37,3 % hlasů – jejich nejvyšší podíl ve svobodných volbách. Nacistická strana poté nahradila sociální demokraty jako nejsilnější strana v Říšském sněmu, ačkoli nezískala většinu.
20Hitler byl jmenován kancléřem
Hitler byl jmenován kancléřem ráno 30. ledna 1933.
21Hitler navrhl Říšskému sněmu zmocňovací zákon
Zmocňovací zákon, zákon přijatý německým Říšským sněmem v roce 1933, který umožnil Adolfu Hitlerovi převzít diktátorské pravomoci.
22Vláda von Schleichera převzala moc po rezignaci Franze von Papena
Vláda Kurta von Schleichera de jure tvořila vládu Výmarské republiky v období od 3. prosince 1932 do 28. ledna 1933 po demisi Franze von Papena

