V roce 188 př. n. l., po válce proti Seleukovcům, Římané zabavili majetek poraženého Antiocha III. Velikého v Malé Asii a dali Mýsii, Lýdii, Frýgii a Pamfýlii Pergamskému království a Kárii, Lýkii a Pisídii v jihozápadním cípu Malé Asie Rhodu, dalšímu římskému spojenci. Později Římané předali tato území Rhodu Pergamonu.
Po porážce svého někdejšího spojence Filipa Římem v roce 197 př. n. l. spatřil Antiochos příležitost k expanzi do samotného Řecka.
Povzbuzen vyhnaným kartaginským generálem Hannibalem a uzavřením spojenectví s nespokojeným Aitólským spolkem zahájil Antiochos invazi přes Helléspont.
Se svou obrovskou armádou se snažil ustanovit seleukovskou říši jako přední mocnost helénského světa, ale tyto plány dostaly říši do střetu s novou rostoucí mocností Středomoří, Římskou republikou.
V bitvách u Thermopyl (191 př. n. l.) a u Magnésie (190 př. n. l.) utrpěly Antiochovy síly drtivé porážky a on byl nucen uzavřít mír a podepsat Apamejský mír (188 př. n. l.), jehož hlavní podmínkou bylo, že Seleukovci souhlasili se zaplacením velkého odškodného, ústupem z Anatolie a tím, že se již nikdy nepokusí rozšířit seleukovské území západně od pohoří Taurus.
V roce 188 př. n. l., po válce proti Seleukovcům, Římané zabavili majetek poraženého Antiocha III. Velikého v Malé Asii a dali Mýsii, Lýdii, Frýgii a Pamfýlii Pergamskému království a Kárii, Lýkii a Pisídii v jihozápadním cípu Malé Asie Rhodu, dalšímu římskému spojenci. Později Římané předali tato území Rhodu Pergamonu.
Po porážce svého někdejšího spojence Filipa Římem v roce 197 př. n. l. spatřil Antiochos příležitost k expanzi do samotného Řecka.
Povzbuzen vyhnaným kartaginským generálem Hannibalem a uzavřením spojenectví s nespokojeným Aitólským spolkem zahájil Antiochos invazi přes Helléspont.
Se svou obrovskou armádou se snažil ustanovit seleukovskou říši jako přední mocnost helénského světa, ale tyto plány dostaly říši do střetu s novou rostoucí mocností Středomoří, Římskou republikou.
V bitvách u Thermopyl (191 př. n. l.) a u Magnésie (190 př. n. l.) utrpěly Antiochovy síly drtivé porážky a on byl nucen uzavřít mír a podepsat Apamejský mír (188 př. n. l.), jehož hlavní podmínkou bylo, že Seleukovci souhlasili se zaplacením velkého odškodného, ústupem z Anatolie a tím, že se již nikdy nepokusí rozšířit seleukovské území západně od pohoří Taurus.