1Nosek nelegálně rozšířil své pravomoci

Během zimy 1947–48 vedlo napětí mezi komunisty a jejich odpůrci, a to jak ve vládě, tak v parlamentu, k stále ostřejšímu konfliktu. Situace vyvrcholila v únoru 1948, kdy Nosek nelegálně rozšířil své pravomoci pokusem o čistku zbývajících nekomunistických elementů v Národní bezpečnosti.

2Požadavky nekomunistů ve vládě

Dne 12. února požadovali nekomunisté ve vládě potrestání provinilých komunistů ve vládě a ukončení jejich údajné podvratné činnosti.

3Dvanáct nekomunistických ministrů podalo demisi

Nosek, podporovaný Gottwaldem, odmítl ustoupit. Spolu se svými komunistickými kolegy hrozil použitím síly a aby se vyhnuli porážce v parlamentu, mobilizovali skupiny svých příznivců v zemi. Dne 21. února podalo dvanáct nekomunistických ministrů demisi na protest poté, co Nosek odmítl znovu dosadit osm nekomunistických vysokých policejních důstojníků navzdory většinovému hlasování vlády v jejich prospěch.

4Beneš kapituloval

Dne 25. února 1948 Beneš, obávající se občanské války a sovětské intervence, kapituloval. Přijal demise nekomunistických ministrů a jmenoval novou vládu v souladu s požadavky KSČ (Komunistické strany Československa).

5Parlament schválil novou ústavu

Dne 9. května byla parlamentem schválena nová ústava. Ačkoliv deklarovala Československo jako „lidovou demokracii“ pod vedením KSČ, nejednalo se o zcela komunistický dokument. Byl však natolik blízký sovětskému modelu, že jej Beneš odmítl podepsat.

6Volby 30. května

Ve volbách 30. května byla voličům předložena jediná kandidátní listina Národní fronty, která oficiálně získala 89,2 % hlasů; v rámci kandidátky Národní fronty měli komunisté absolutní většinu 214 křesel (160 pro hlavní stranu a 54 pro slovenskou větev). Tato většina se ještě zvětšila, když se sociální demokraté později v témže roce sloučili s komunisty.

7Benešova demise

Beneš abdikoval 2. června a o dvanáct dní později ho vystřídal Gottwald.

8Benešova smrt

Beneš zemřel v září, čímž symbolicky uzavřel sled událostí, a byl pohřben před obrovským a tichým zástupem, který přišel truchlit za odchodem populárního vůdce a demokracie, kterou reprezentoval.